Duch

Jak již bylo řečeno, je člověk stvořen podle obrazu božího a sestává z těla, duše a ducha. Předcházející kapitoly nás poučily o tom, že tělo a duše jsou pouhým obalem neboli oděvem ducha a jsou tedy pomíjející. Je tudíž pouze duch nesmrtelnou částí a věrným obrazem božím. Není snadné rozebrat a popsat vhodnými slovy něco božského, nesmrtelného, nepomíjejícího. Ale i zde můžeme jako u každého problému vzít na pomoc klíč čtyřpólového magnetu.

Z nejvyšší prapříčiny (ákáši), z prazdroje všeho bytí, z duchovní pralátky vzešel duch, duchovní Já se čtyřmi specifickými živlovými vlastnostmi, které náleží nesmrtelnému, podle obrazu božího stvořenému duchu.

Ohnivý princip, tj. impulzivní část tvoří vůle. Vzdušný princip se projevuje v intelektu (rozumu). Vodní princip se projevuje v životě, respektive v pocitu, a zemní princip, jakožto spojka všech tří živlů, ve vědomí Já. 

Tyto čtyři praživly jsou základnou všech ostatních vlastností ducha. Typická část pátého, tj. éterického principu (ákáši) se ve svém nejvyšším aspektu projevuje je víře a v nejnižší takřka v nejemnější formě v pudu sebezáchovy. Každý z oněch čtyř zde jmenovaných živlových principů má přesně dle zákona analogie polarity ještě mnoho aspektů jak po stránce pozitivní, tak i negativní. Všechny dohromady tvoří ono "JÁ" neboli DUCHA. 

Tak můžeme např. moc, sílu a vášeň připsat ohnivému principu; paměť, schopnost posuzovací a rozlišovací principu vzdušnému; svědomí a intuici části vodní; sobectví, pud sebezáchovy a rozmnožovací, zemní části ducha.

Zabralo by mnoho místa, kdybychom chtěli uvést všechny kvality ducha se zřetelem k živlům. Budoucí zasvěcenec si je může bedlivým studiem a hlubokou meditací s ohledem na zákonitost analogie čtyřpólového magnetu zjistit. Je to práce vděčná, která by nikdy neměla zůstat bez povšimnutí, protože poznání a ovládání živlů zaručuje úspěch a přináší dobré ovoce.

V kapitolách o těle, duši a duchu jsem vylíčil člověka v jeho dokonalé formě. Žákovi musí být již jasné, jak důležitá je v zasvěcení a zejména v magické a mystické praxi, ba ve všech tajích, dokonalá znalost vlastního malého univerza. Většina spisovatelů tuto nejdůležitější část, tuto základnu vynechává, buď z naprosté neznalosti nebo z jiných pádných důvodů.