Hmotný svět (hmotná úroveň)

V tomto popisu nehodlám popisovat hrubohmotný svět se zřetelem k říši nerostné, rostlinné a zvířecí, nechci se také zabývat fyzikálními úkazy v přírodě, neboť jsme se o nich učili již ve škole: například, že je severní a jižní pól, jak dochází k dešti, co způsobuje bouři apod. Nastávajícího zasvěcence budou tyto úkazy zajímat méně a jistě bude spíše toužit po tom, aby poznal hmotný svět pomocí živlů a jejich polarity. Není také třeba se zvláště zmiňovat o tom, že je na naší planetě oheň, voda, vzduch a zem, neboť to je každému logicky myslícímu člověku jasné. 

Avšak přece jen bude dobře, kdy nastávající zasvěcenec pozná příčinu a činnost všech čtyř živlů, aby jich mohl dle příslušných analogií jiných úrovní správně použít. Jak je možno na základě znalosti hrubohmotných živlů navázat současně styky s vyššími světy, zůstává vyhrazeno dalšímu pojednání o praktickém využití magických schopností. Zatím je důležité vědět, že se na naší zemi odehrává práce živlů nejjemnějším způsobem právě tak, jako v lidském těle. Sledujeme-li analogii k lidskému tělu, přijdeme na to, jak utvořit k živlům rovnoběžku a chtíce nechtíce musíme uznat, že analogie k lidskému tělu je oprávněná.

Ke kapitole, ve které hovořím o těle, o životosprávě a o funkcích živlů v těle, zbývá jen ještě dodat, že zasvěcenec, jenž se naučí manipulovat se živly v jejich nejjemnější formě, dokáže již na vlastním těle hotové zázraky. A nejen to; může potom také právem tvrdit, že v tomto směru není nic nemožného.

V zemním principu působí kromě ostatních živlů také čtyřpólový magnet se svou polaritou. Ohnivý živel má ve své aktivitě v přírodě úkol vše oživovat a ve své negativitě pravý opak, tedy vše rozkládat a ničit. Vodní živel má po aktivní stránce rovněž budovat a po negativní ničit. Vzdušný živel je se svou podvojnou polaritou v přírodě neutrálním, vyrovnávajícím a udržovacím principem. Zemní živel sdružuje v sobě následkem své specifické vlastnosti o kohezi ony dva hlavní živly ohně a vody s neutrálností vzduchu, takže můžeme zemní živel považovat za nejhrubohmotnější.

Jak jsem v kapitole o těle již podotkl, vznikají vzájemným působením ohnivého a vodního živlu na základě týchž zákonů, jako v těle dvě základní fluida se vzájemnou činností a to elektrické a magnetické. Zmíněné dva živly řídí svými fluidy vše hmotné na naší zemi, ovlivňují veškeré chemické pochody vně i uvnitř země, v říši nerostů, rostlinstva a zvířeny. Z toho vyplývá, že se elektrické fluidum nachází ve středu a fluidum magnetické na povrchu naší země. Toto magnetické fluidum povrchu zemského udržuje vše hmotné týkající se soudržnosti (koheze), nehledě k vlastnosti vodního principu.

Specifickou vlastností každého tělesa, závislého na složitosti živlu je, že má každý předmět se zřetelem na elektrické fluidum určité záření, což jsou takzvané elektronové kmity, které k sobě přitahují všeobecně magnetické fluidum hmotného světa. Tuto přitažlivost nazýváme váhou. Váha je teď úkazem přitažlivé síly země. Známá nám přitažlivost železa a niklu je malým příkladem, výstižněji řečeno je vlastně jen napodobeninou toho, co se na naší zemi děje ve velkém. To, co na naší zemi známe jako magnetizmus a elektřinu, je úkazem čtyřpólového magnetu, neboť jak víme, lze libovolně přeměnit magnetizmus v elektřinu a mechanickou cestou opět elektřinu v magnetizmus. Přeměňování jedné síly v druhou je vlastně již alchymistickým nebo magickým pochodem, který během doby tak zevšeobecněl, že se v něm alchymie nebo magie již nespatřuje a připisuje se tedy jednoduše fyzikální vědě.