(700) Příčina a důsledek - Karma

KARMA, zákon PŘÍČINY a ÚČINKU/DŮSLEDKU

Jedním z nejspravedlivějších, nejčistších a nejvznešenějších univerzálních zákonů, které jsou zasvěceným lidem známy je zákon příčiny a důsledku, čili karmy. Aspekt toho zákona musíme spatřovat jedině v ákášickém principu, který tento zákon řídí.

Karma není tedy jen zákon pro naše dobré činy a skutky, jak se mnozí mylně učí z orientální filozofie, nýbrž jak je patrno, má daleko hlubší význam. Člověk Instinktivně věří, že vše dobré musí mít za následek jen dobré a vše zlé pravý opak, neboli jak oblíbené lidové rčení praví "Jak kdo zasel, tak sklidí". Tento nezvratný zákon musí každý znát a respektovat.

Zákonu o příčině a účinku podléhají i živlové principy a jejich analogie, také například zákon evoluční, tj. vývojový podléhá rovněž zákonu o příčině a důsledku tzn., že vývoj, ať už jednotlivce nebo celých národů, i vývoj technologický, je tudíž aspektem karmického zákona.

Člověk na začátku svého vývoje v zákon osudovosti, příčiny a účinku čili karmy, vůbec nevěří, protože je pro něj jeho vnitřními smyly nepochopitelný, neuchopitelný a nedokáže ho provázat s analogiemi bytí - ať už v jeho vlastním mikrokosmu a stejně tak i ve světě minerálním, zvířecím, rostlinném, či sférách ba vesmíru. Jeho duch je na počátku svého vývoje (zakrněný) a musí být náležitě vychováván osudem, karmou, stejně jako malé novorozeně, které musí objevovat svými základními smysly okolní svět, než se naučí poznávat, hmatat, cítit, chodit, mluvit apod. Přesně takovým způsobem se bude každý člověk na tomto světě rodit a umírat než svým poznáním, svou moudrostí, dosáhne boží jiskry, která v něm rozhoří neukojitelnou touhu po dalším poznáváním, hlubším věděním, až se sám dostane k nikdy nevysychajícímu pramenu moudrosti Božské Prozřetelnosti. Poté analogie svého mikrokosmu pochopí, pochopí pod které univerzální zákony spadají a stejně tak bude poznávat i analogie mimo něj, analogie přírody, nadzemské zóny a celého univerza, než se tak ale stane a dovrší magické živlové rovnováhy ve všech svých bytích a nebude tudíž vázán na Osud a Karmu pojďme pohovořit o tom jak si svou karmu, osud přizpůsobit tak, ať se můžeme v tomto vtělení vyvinout co možná nejvíce a v příštích vtěleních v tomto nejčistším působení které existuje pokračovat a tím samozřejmě i méně trpět, protože pokud člověk určitou věc pochopí a pracuje na své nápravě není z univerzálního hlediska potřeba ho dále karmicky zatěžovat, trestat, jinak řečeno vychovávat a poučovat! Ještě dodám, že optikou nezasvěceného člověka je život nespravedlivý (v případě že strádá ať už finančně či zdravotně) a stále hledá "viníky" svého utrpení mimo sebe - v případě, že se mu momentálně daří se otázkou spravedlivosti vůbec nezabývá. 

Ten, kdo v osudovost a karmu věří, už má nějaký kus cesty za sebou, řadu vtělení, kde svým utrpením a bolestí zaplatil za svou dosavadní vyzrálost. Jak mohu ale efektivně zúročit stávající bytí a posunout se co možná nejvíce v před v mém vývoji? Toto je otázka, problematika, v které bych každému rád pomohl. Ve své podstatě jsou dva způsoby, dvě cesty, po kterých může člověk jít, obě jsou plné bolesti a strasti (i když každá rozdílnou) a obě končí ve věčnosti.

První cesta je cestou pasivního poznávání sebe sama, kde se rovněž uplatňuje zákon příčiny a účinku. Tento způsob prožívají miliony lidí na této planetě a je zcela veden nejčistším zákonem osudovosti čili karmy. Lidé žijí osobním způsobem, neznají zákony analogií sebe sama a tudíž musí být vychováváni svým osudem až do doby kdy jim tento nejušlechtilejší zákon uštědří ránu osudu, kdy prozřou a zjistí, že v životě existují i jiné věci než je pouze osobní dobro, peníze, moc a sláva. Tento koloběh se může opakovat tisíce krát než dojde k aktivaci ducha, zapálení božské jiskry a následné reintegraci člověka k duchovnímu životu, kdy se člověk něco dozví, následně si to představí, poté procítí a následně uvědomí. Toto naplnění kabalistického čtveroklíče, Tetragramatonu, JOD-HE-VAU-HE je vstupní bránou k zasvěcení a zaleží na každém jedinci zcela individuálně jak dlouho to bude trvat. Z hlediska ákášického principu kde není ani času ani prostoru je toto velmi dočasné a dá se přirovnat k lusknutí prstům.

Druhá cesta je cestou aktivní - taktéž plná bolesti a utrpení, ale jiných. Duch člověka je již plně probuzen, uvědomuje si své vyšší JÁ, smysl svého života, a tvrdě pracuje na svém vývoji jak ve světě hmotném, tak ve světě astrálním a stejně tak ve světě mentálním a těmto lidem bych rád zákon příčiny a důsledku hlouběji popsal, není-li jim už zcela znám, a tím ukázal cestu jak ještě efektivněji dosáhnout svého nejvyššího cíle v tomto vtělení.

Je nutné si uvědomit, že vše, co každou sekundu svého života činíme (hmotně), cítíme (astrálně), myslíme (mentálně) je příčina, která se skrze ákášický princip, časem (až se v astrálním světě postaví ideální scénář vhodný k projekci do světa hmotného) promítne v důsledek. Řekli jsme si, že ideálně je žít vědomý život (nikoliv osobní), tzn., chováme se dle univerzálních zákonů a analogií, které chápeme svou dosavadní vyzrálostí, nikoliv život osobní, kdy se rozhodujeme pouze podle toho co je pro nás vhodné (osobní život necháme lidem do tohoto tajemství nezasvěceným). S vědomím, že každý čin, pocit, představa, myšlenka, je příčinou budoucího důsledku budeme tvrdě pracovat na svém vývoji (hmotném, astrálním, mentálním). Z analogií víme, že čím více příčin zadáme tím rychleji se v ákášickém principu vytvoří důsledek, který sklidíme (pozitivní i negativní) tzn., bojujeme-li například s nějakou svou negativní vlastností či zlozvykem musíme si zadat co nejvíce kontrastních příčin abychom co nejdříve sklidili důsledek a danou negativní vlastnost či zlozvyk dostali pod svou kontrolu, pod svou vůli. Negativní vlastnost, zlozvyk, můžeme považovat pod kontrolou až v době, kdy se nám protichůdná vlastnost stala zvykem!

Například trpíme častým náhlým vzkypěním, hněvem, agresí. Tyto negativní vlastnosti ve svém působení absolutně čisté, spadající pod živel ohně, se projevují tím častěji čím více je máme v sobě zakořeněny (jsou lidé co se rozčílí klidně nesčetně krát denně). Tzn., náš osud, karma, staví v ákášickém principu tyto události již tak rychle že jim čelíme větší část svého dne a každým dalším rozčílením, příčinou, si tvoříme horší a horší důsledky, které se musí stupňovat až do doby než si svou chybu uvědomíme a začneme se chovat jinak (rána osudu jako vážné onemocnění apod.). Přesně takto působí příčina a důsledek a my tento fenomén otočíme ve svůj prospěch.

Již v první tarotové kartě (základní škola), stupeň 1, je pospáno, jak efektivně bojovat se svými negativními vlastnostmi. Tady je zcela vyžadováno abychom si uvědomili, že v případě že bojujeme se svou negativní vlastností (už jen že na ní myslíme, že se nám toto chování nelibí) není jen bojem s ní, ale také si zadáváme příčinu na sklizení pozitivního důsledku, a čím více krát (proto aktivně) proti své slabosti bojujeme, tím více posilujeme její opak a to tak dlouho až jí dostaneme pod kontrolu. Každý vyzrálý mág ví, že introspekce sebe sama je klíčem k bráně opravdového zasvěcení a také ví, že počet příčin značně ovlivňuje důsledek. Například, (stále bojujeme s hněvem a rozčílíme se cirka 15x za den), je potřeba myslet, procítit, představit si opačnou vlastnost (klid) vícekrát za den než 15 - ideálně klidně 100x. Vědomé dýchání, autosugesce, impregnace jídla a pití, vylučování, meditace, kontemplace, a další (viz. 1 stupeň) to vše jsou příčiny budoucího důsledku, který se jako sněhová koule v ákášickém principu nabaluje a musí nutně, dříve nebo později sklidit důsledek. Tento důsledek nám poté bude projektován po částech či najednou.

Tyto příčiny, chceme-li sklízet důsledky a tím se ve své vyzrálosti a živlové rovnováze posunout, musíme zadávat jak ve světě hmotném, tak astrálním a stejně tak mentálním. Naše zdraví (živlová rovnováha) je vázáno na všechny naše formy bytí, proto nesmíme upřednostňovat jednu formu před druhou, ale starat se o všechny své těla rovnoměrně.

Například meditativní stav. Jsou mi kladeny dotazy proč se člověk nemůže přesvědčit k provádění pravidelných cvičení, meditací apod. stále je mu zatěžko cvičit pravidelně. Odpověď na tuto otázku je zcela jednoduchá, tak jako všechno ostatní v našem bytí tak i např. meditativní stav je důsledek - je to důsledek příčin, které si zadáváme. Chceme-li vypěstovat květinu (meditativní stav) tak víme, že potřebujeme semínko, potřebujeme půdu, vodu a slunce - nic z toho s květinou přímo nesouvisí, ale přesto pokud semínko zasadíme a budeme ho zalévat a start se o něj (zadáme si příčiny) tak jednoho dne jistojistě sklidíme důsledek (květinu), pokud ne, sklidíme opak (květina ani nevyroste a zvadne). Meditativní stav je zcela stejný, je to důsledek našich příčin, které si zadáváme a tyto příčiny náš duch jistě zcela po právu ocení například stavem blaženosti, protože i blaženost, stejně tak jako například láska nebo štěstí či bolest je důsledkem našich příčin. Dnešní svět je ale bohužel plný lidí kteří chtějí pouze důsledky, bez práce, bez procesů, bez příčin. I zde lze použít hezké české přísloví, že bez práce nejsou koláče!

Dalším velmi efektivním způsobem, jak si zadávat příčiny ke sklizení důsledků je askeze. Pokud žijete asketickým životem je dobré si tuto skutečnost uvědomovat a tím si zadávat další příčiny pro své důsledky. Například, pokud pravidelně vycházím ze své komfortní zóny (může to být jakákoliv činnost, například ledová sprcha po ránu) vyměňte tuto skutečnost za posílení svých pozitivních vlastností (například vůle) - je škoda toto "utrpení" vědomě nevyměnit za něco, co vám posílí vaše pozitivní vlastnosti. Ona se vůle posílí stejně, ale pokud na tento fakt budete myslet, prociťovat ho a představovat si jak se vaše tělo vůlí plní, je to tři krát efektivnější a nikdo zde nebude tak dlouho aby si dovolil být neefektivní. Tímto způsobem, vědomým životem, neustálou výměnou utrpení za pozitivní vlastnosti, budete ve své Introspekci velmi efektivní, a tato skutečnost se samozřejmě neodrazí pouze na vašem zdraví, ale taky na vašich vlastnostech a stejně tak i na zušlechtění vašeho ducha, tzn., konáte přesně to co je vhodné, a to je péče a zdokonalování vašeho těla, duše i ducha. Tato skutečnost, kterou ale samozřejmě nikdo neočekáváme, neb jí nejsme vůbec hodni, se odrazí i v postupu v našem magickém vývoji.

Pevně věřím, že tento krátký popis, úvaha, pomohla aspoň jednomu z vás...

Děkuji Mistře...