Bezstarostnost

01.12.2020

Jak krásně by bylo člověku, který by se nestaral o to, co bude zítra a později, aby si zajistil životní úroveň a mohl klidně a spokojeně žít. V dnešní době shonu po materiálních prostředcích k životu je takováto bezstarostnost skoro vyloučena. Každý se snaží ze všech sil, aby byly jeho materiální síly co největší , aby s nimi mohl jakž takž vystačit, zvláště je-li někdo příliš náročný a neskromný. Ovšem existují i takoví lidé, kterým ani trochu nevadí, jsou-li dnes propuštění z práce, a za nějaký čas se zase někde uchytí. Ti samozřejmě tak mocně nelpí na materiálních životních prostředcích a po této stránce jsou na tom mnohem lépe než ti, kteří na těchto prostředcích příliš ulpívají. Lidé méně starostliví o své materiální blaho mají daleko lepší možnost poznávat své duchovní a duševní hodnoty, protože jejich (i když jen částečná) odpoutanost od hmoty jim v tom nebrání. Proto se jejich zájem obrací k vyšším ideálům a cílům, a jejich poznávání duchovní a duševní úrovně se stále zvyšuje. To má za následek odpoutávání jejich veškerých starostí o hmotnou budoucnost, kterou správně ponechávají svému osudu. Mají-li pak pevnou důvěru ve svůj osud, mají také vždy všude a ve všem úspěch. Po hmotné stránce jsou naprosto bezstarostní, ale zato obětují všechny své síly a vědomí k navázání styků s neviditelným světem, a to nejprve tím, že vytrvale a mocně bojují o svou živlovou rovnováhu, která jim jako základna zajišťuje další postup a vzestup do neviditelného světa. 

Odtud památná a moudrá slova Mistrova: "Nestarejte se co budete zítra jíst, čím se budete odívat a kde budete odpočívat. Pohleďte na ptáky, ryby, rostliny a jiné živočichy, kteří se o nic nestarají a přece jim Příroda dává vše potřebné k životu v hojnosti a včas". Proto nám je velice zapotřebí abychom žili právě tak jednoduše a přirozeně jako celá Příroda, která se řídí univerzálními zákony a nikdy je nepřekračuje, kdežto člověk se svým vlastním zevním rozumem tyto nepsané zákony Přírody stále porušuje, překračuje je stálými chybami, místo aby si z těchto chyb vzal příklad, poučení a výstrahu a více se jich nedopouštěl. To má pak za následek osudové rány, neúspěchy, nemoc, neštěstí, a podobné negativní stavy, které v něm tím více vytvářejí starostlivost o jeho hmotné blaho, na němž tolik ulpívá a které mu nedovoluje, aby se zbavil všech starostí o hmotné prostředky, a naprosto mu překáží. 

Všechny tyto hmotné prostředky jsou člověku dány jen k udržování dočasného života, aby jimi posiloval nejen své hmotné tělo, ale i ducha a duši, tj., všechny složky stejnoměrně, a získával tak živlovou rovnováhu. Jak seznáváme, středem pozornosti a starostlivosti člověka je hmotné tělo, které omylem považuje za vrcholné "Já". Podle univerzálních zákonů však hmotné a astrální tělo slouží člověku ve funkci ducha jako nástroje, jimiž se projevuje na hmotné úrovni. Proto je třeba, aby se o oba tyto nástroje staral stejnoměrně a astrální a duchovní tělo nezanedbával. 

Všechno co potřebujeme k dočasnému životu, dostáváme natolik, kolik nám osud vyměřil, vzhledem k našemu předchozímu duchovnímu a duševnímu vývoji. Množství a jakost všech těchto prostředků tedy závisí na naší karmě a přesně odpovídá osudovým příčinám a následkům.