Blaženost

13.05.2021

Blaženost je univerzální stav, při kterém pociťujeme a prožíváme něco dokonale čistého, nadevše pozemské příjemného, nadevše vznešeného, tak jemně zabarveného, šťastného, slastného, nadevše spokojeného, že tento popis je pouhý stín, co blaženost skutečně je a znamená. To se nedá slovy vůbec vyjádřit. Představme si jasně analogii, co je nahoře, je také dole. Zvláště pokud se nám podaří něco tak krásného a zvláště šlechetného vykonat, a to tak, že o tom žádný druhý člověk neví, tedy ani ten, kterému jsme například nějakým způsobem pomohli a on tuto pomoc naléhavě potřeboval - v takovém případě se přibližujeme k univerzální blaženosti a při tomto stavu se opravdu radujeme ze svého úspěchu tj., že jsme vykonali něco krásného a šlechetného. Tímto způsobem napodobujeme blaženost, kterou jistě budeme prožívat jako následek, až se naplní její čas.

Pravá univerzální blaženost tedy není nějaký blažený stav, který bychom si mohli vypěstovat pouhou touhou po takovém stavu, ale tento stav si musíme poctivě a upřímně vydobýt určitou šlechetnou činností, která není nijak dotčena žádnou druhou osobou tohoto viditelného světa, tj., aby o této činnosti žádná bytost nevěděla. V tom právě tkví to nevýslovné kouzlo, moc a síla našeho šlechetného počínání, neboť tento způsob používá sám Stvořitel, aniž by o tom někdo věděl. A čím více se mu přibližujeme svými nejšlechetnějšími myšlenkami, city, činy, způsoby, tedy více jej napodobujeme, tím více se přibližujeme pravému stavu vesmírné blaženosti, která je výsledkem naší šlechetnosti.

Blaženost však neznamená, že se do ní ponoříme, když jsme ji dosáhli, a že v tomto stavu navždy zůstáváme bez další činnosti - naopak, tento výjimečný stav nás mnohem více zavazuje k dalším činům na poli šlechetnosti vždy, všude a ve všem. Neusínáme, jak se správně říká, na vavřínech, ale s tím větším úsilím pracujeme na zušlechtění svého ducha a své duše všemi prostředky, jež máme k dispozici. Víme, že nikdo na světě viditelném ani ve světě neviditelném není absolutně dokonalý. Absolutně dokonalý je jedině Bůh, který vše stvořil ke svému obrazu. 

Blaženost je pouze jeden aspekt Prozřetelnosti a může jí dosáhnout každý, usiluje-li o něj svou šlechetností. Ale v takovém případě bychom se stali jenom blaženými a všechny ostatní aspekty Prozřetelnosti by nám scházely. Proto se musíme všestranně zaměřit na svůj vývoj ve všech univerzálních živlech a úrovních stejně intenzivně, abychom dosáhli absolutní magické rovnováhy, v níž je obsažena i blaženost.