Čakry a jejich funkce

28.03.2020

O čakrách jsem se již zmiňoval ve starších článcích a taktéž jsem popisoval i lidskou auru a její vyzařování. Taktéž o čakrách se zmiňoval ve svých různých knihách i náš mistr pan Bardon, takže upustím od popisu co čakry jsou a jen snad připomenu jejich vyzařování, které je odvislé od našeho chování, jak moc jsme nebo nejsme ovládáni negativními vlastnostmi, protože každá vlastnost (negativní či pozitivní) v návaznosti na živel pod který spadá a k analogii k němu vyzařuje buď kladnou či zápornou polaritou - tím je dána zářivost barev/zbarvení čaker a následná aura která z nás vyzařuje. Auru můžeme jako hermetici u každé bytosti pozorovat astrálním zrakem. Zjednodušeně se dá říci, že čím tmavší vyzařovaná aura je tím více se nechá daná bytost ovládat negativními vlastnostmi.

1. čakra se nachází v dolní části páteře a je červená. Její síla je do značné míry předurčena geneticky, to jest karmou. Určuje vitalitu člověka, jeho schopnost čerpat vitální energie z přírody a ze stvoření. Nejužší spojení má s pohybovou soustavou jako celkem. Člověka se silnou základní čakrou je možné ihned poznat podle schopnosti neunavitelného a dlouhodobého pohybu. Celkový pohyb je také největším stimulátorem 1. čakry, zejména pohyb v přírodě (s vnitřním souladem s přírodními silami).

Vadné vnitřní duchovní a duševní procesy, které ji oslabují, jsou: nechuť ze života (nevděčnost za možnost života v těle), nechuť z překonávání překážek, strach z rizika, nadměrný strach o život, nedostatečná sebeúcta, pocit nedostatku opory v životě, všeobecná nejistota, nedostatek ctižádosti.

2. čakra se nachází v oblasti podbříška, je růžová a je středem eterického těla. Má souvislost s eterickým vyzařováním těla a tím s něžností, tělesností, sexualitou, láskou k tělu. Její funkce vypovídá o mezilidských a partnerských vztazích. V lidském těle má nejužší vztah k močové a pohlavní soustavě.

Poruchy chodu čakry vyvolává neschopnost něhy k tělu, bloky v sexuální oblasti, odpor ke kontaktu s lidmi, nedostatek úcty k mateřství, otcovství, opačnému pohlaví, dětem. Nedostatečný chod 2. čakry je v současnosti hlavní příčinou bezpříznakové možnosti otěhotnění žen.

3. čakra se nachází v oblasti sleziny, je žlutá a je středem astrálního těla (nižší astrál). Její chod má nejužší vztah k trávicí soustavě, zejména slinivce a také ke slezině a krvi.

Poruchy chodu čakry způsobují poruchy zařazení individuality jedince do masy lidí i do masy přírodních sil (poruchy vztahu k přírodě), neschopnost sebeprosazení, závislost na hmotných věcech, závist, strach ze zvířat, z přírodních sil a z astrálních vidin (bytostí).

4. čakra se nachází v srdeční krajině, je zelená a je středem emocionálního těla. Ve fyzickém těle se její aktivita promítá nejvíce do srdce a cévní soustavy. Poruchy této čakry si vyvolá člověk bez citu, lásky, člověk suchar, rozumář, bezohledný vůči sobě i jiným, uzavřený, negativistický, cynický i přehnaně obětavý. Hnacím motorem této čakry je láska. Božská všeláska ji rozkmitává do zlatého vyzařování.

5. čakra se nalézá v krajině krku, je modrozelená a je středem mentálního těla, (také nazývaného vyššího astrálního). (Velká nejednotnost v pojmenování v literatuře). Je centrem pocitu člověka jako osobnosti, schopnosti komunikovat s jinými lidmi. V těle je nejúžeji spojena s krkem, štítnou žlázou a tím s endokrinní soustavou.

Poruchy vnitřního duchovního a duševního života, které poškozují chod 5. čakry a mentálního těla jsou poruchy řeči, koktání, špatné vyjadřovací schopnosti, vadná mimika, gesta, předvádění se, komplexy méněcennosti všeho druhu, hádavost, arogance, nepřizpůsobivost, náboženský fanatismus. Následkem bloku čakry jsou poruchy štítné žlázy s následujícími endokrinními dysfunkcemi a nemoci hlasového ústrojí.

6. čakra se nachází uprostřed hlavy a bývá vyznačována uprostřed čela jako tzv. třetí oko (šestý smysl, vnitřní zrak, intuice). Je modrá a její činnost je nejvíce spjata s mozkem, nervovým systémem a hypofýzou.

Poruchu činnosti čakry a s ní spojeného kauzálního těla vyvolává bezcílný život, práce bez radosti, absence zájmů, rozumová nečinnost, otrocké podléhání módám všeho druhu, obdivování a napodobování idolů, stálá otrávenost, potřeba ovládat jiné, absence lásky k Bohu, ateismus. Důsledek se projeví na těle jako nemoci mozku a nervů.

7. čakra se nachází na temeni hlavy, je fialová a je napojena na duchovní tělo. Ve fyzické rovině ovlivňuje epifýzu. Přes tuto čakru je člověk spojen s Bohem, to jest s Prapodstatou. Její správné rozkmitání umožňuje pohled na celé bytí "z hlediska věčnosti". V těle člověka ovlivňuje biorytmy a délku života.

Ilustrační zviditelnění čaker:

Poznámka: všechny čakry při kmitání vyzařují svoji "barvu", ale je-li člověk naladěn "jako anténa" na energii harmonie stvoření (kosmu), emituje tuto energii čakrami jako stříbrnou nebo bílou barvu. Je-li naladěn na lásku Boha, emituje přes čakry zlatožlutou barvu (zlatá aura). Toto vyzařování může úplně překrývat původní barvu a je zdrojem různých popisů barev. Je-li člověk naladěn na zlo, temnotu, přimíchává se do barvy čaker šedá a černá. Barvy aury jsou pak jakoby "špinavé".

Je pouze otázkou času a vývoje odpovídající techniky, kdy budou první dva obaly, bioplasmatický a eterický (oba hmotné), měřitelné fyzikálními přístroji. Poruchy v nich zobrazené zachycují v současnosti lidé duchovně pokročilí (astrálním zrakem) či pocitem s pomocným diagnostickým drátkem popř. kyvadlem nad povrchem těla. Ke zjišťování poruch astrálního těla již nebudou k dispozici fyzikální přístroje, ale "přístroje" na principu citlivosti přes zvířata nejsou vyloučeny. V antické době již dokonce takový "přístroj" byl používán - živé včely, jichž se užívalo k zjišťování skutečné smrti člověka. Při smrti vystupují astrální a vyšší těla z fyzického těla a aura se rozpadá. Do mrtvého těla včela nebodne, neboť registruje auru a astrální tělo.

V těchto tělech je zapsáno to, co se dělo v duší člověka za jeho života i jeho činy. Tyto obaly jsou oním "šatem " z Janova Zjevení, který musí být vyprán do běla. Jestliže duch člověka ještě nedozrál pro věčnost, nemůže trvale existovat bez hmotného těla, je mu dána milost reinkarnace, znovunarození. A tehdy se všechny poruchy, tmavé skvrny těchto těl, projeví jako karmická zatížení a vrozené vady. V současnosti se každý člověk rodí s větším či menším karmickým zatížením, které lze rozdělit na stupně následovně:

1. stupeň - neviditelné poškození těla - skrytá dispozice pro nemoci ve stáří, není-li jim duchovní nápravou nebo pokáním čeleno.

2. stupeň - již viditelné menší poškození těla.

3. stupeň - závažnější nebo vícenásobné poškození těla.

4. stupeň - vrozená slepota, vrozená cukrovka ap. až po 7. stupeň - mongolismus, těžké debility, zrůdy.

I s tak těžkou karmou je dána možnost pokračovat ve vývoji těm lidským duchům, kteří se v minulém životě dopustili těžkých přestupků proti Vůli Boží, neočistili se a rychle umřeli. Taková smrt bývá snem mnoha pošetilých, kteří si nechali nasadit do mysli satanskou hypnózu, že smrtí vše končí. Z hlediska věčnosti ošetřováním těžce postižených i nemocných se očišťují oba - nemocný i ošetřující.