Chtivost všeho, co se nám líbí

09.09.2021

Motto: Chtivostí všeho, co se nám líbí z hmotné úrovně, znehodnocujeme svůj duchovní a duševní vývoj. 

Vše, co se nám líbí, patří Prozřetelnosti. Nám tudíž nenáleží nic, a proto se snažíme dosáhnout jen toho, co je pro nás potřebné k našemu slušnému životu. Nemohu chtít příliš mnoho, například peněz, zlata, stříbra, diamantů a vůbec těch nejcennějších věcí, které nám tento hmotný svět poskytuje, protože bych jimi buď plýtval, nevyužil je k pravému účelu, a co hlavně, všechny tyto věci by i byly velkou překážkou na cestě do Věčnosti. Byla by to velká přítěž, kterou bych nakonec stejně musel odhodit, abych se dostal co nejblíže ke svému zvolenému cíli. 

Víme, že vše, co je stvořené, je dočasné, smrtelné, a proto chceme dočasné odhodit a vrátit se do Věčnosti, to znamená, že na ničem na tomto hmotném světě nejsme závislí, a co vlastníme, je nám propůjčeno pouze po dobu našeho dočasného života, jsme toho všeho jen dočasnými správci. Proto nikdy a na ničem neulpíváme, ať je to cokoliv, tedy ani na vlastním životě. Skutečně nemůžeme chtít vše,  co se nám líbí, abychom uspokojili sobeckost v tomto směru, ale v hluboké skromnosti si můžeme pořídit jen to co potřebujeme ke slušnému životu podle svého společenského postavení, podle možnosti výdělku a podle vlastních potřeb. 

Chtít věci, které se nám líbí, jen kvůli nicotné zálibě bez hlubší příčiny, je vždy škodlivé, ba nebezpečné. Vždy musíme mít na paměti, že vše, co máme v našem propůjčeném vlastnictví, nám vždy slouží k určitým životním úkolům, je pro nás užitečné a prospěšné. Líbí-li se nám něco, co by nám nebylo k užitku a naopak by nám bylo na obtíž, pak to rozhodně nechceme, nepořídíme si to, i když záliba a touha po této věci je velká, ba mnohdy nenasytná. 

Avšak nesmíme také naopak bez zvláštní odůvodněné příčiny odmítat vše to, co je pro nás k našemu slušnému životu naprosto nutné a potřebné. Tím bychom si jen sami škodili, neboť osud, Příroda dává vždy každému tvoru, zvláště člověku, vše to, co potřebuje k životu, k existenci v tomto dočasném životě. Kdybychom chtěli dejme tomu velmi cenou věc, která by nám sloužila jedině k vykonávání dobrých skutků, pak ji jistě obdržíme. 

Každá touha a chtivost musí být náležitě odůvodněna, a je-li odůvodněna správně, musí se proměnit ve skutek.