Chuť a nadšení pro cvičení

04.07.2021

Vytkli jsme si za povinnost každodenně cvičit pro zušlechťování svého ducha a své duše. Máme však při tom značné, velké obtíže, překážky, které jsou však vždy úměrné našim ideám a cílům, silám, které máme k dispozici. A přes všechny tyto překážky si stále musíme udržovat chuť a nadšení pro naše úkoly, cvičení, jež jsou vlastně naší denní posilou. Ze zkušenosti víme, že se mnohdy dostavují překážky tak mocně, že je překonáváme jen stěží. Tak například místo chuti a nadšení se zpravidla dostavují opačné stavy a vlastnosti, jako je naprostá nechuť, lenost, pohodlnost, slabost a ospalost. Mysl je jako zajíc a stále utíká od toho, kam ji soustřeďujeme. Nebo přijde nečeká návštěva, nebo musíme neočekávaně odejít za plněním svých povinností, nebo zaspíme a nedostává se nám času splnit řádně svá povinná cvičení, která přece klademe ze svých povinností na první místo. Nu, a jak to potom vypadá s naší chutí a nadšením pro cvičení? 

Jsou to pro nás veliké zkoušky, abychom jimi dokázali, zdali jsme vůbec schopni, hodni a zralí pro tyto naše posvátné ideály. A čím více stoupáme, tím těžší jsou všechny překážky a zkoušky, kterými však zároveň velice sílíme na všech úrovních. Proto tyto překážky překonáváme za každou cenu, obětujeme na to vše, co je pro nás možné a co je v našich silách a schopnostech. A právě tímto vytrvalým úsilím si zároveň udržujeme chuť a nadšení pro naše cvičení. 

Konečně: Jestliže se nám chuť a nadšení pro cvičení staly každodenním zvykem, tak že bychom se bez nich již nemohli obejít, nemusíme se již obávat, že by se nám jednou zprotivily a že bychom přestali cvičit. Zkušenost nás učí, že kdo stále cvičí jedině pro zušlechtění svého ducha, duše a hmotného těla a s opravdovou upřímností touží po dokonalosti v tomto směru tj. po živlové rovnováze, vždy si to připomíná a také to naplňuje jak jen to nejlépe dovede - ten je na tom nejlépe! Ví, že by mu třeba dočasné úspěchy mohly více uškodit nežli prospět, protože pro ně není podle stupně svého vývoje dostatečně zralý, a proto všechno své úsilí zaměří na svou každodenní introspekci, na boj proti všem negativním (pasivním) vlastnostem, vášním, zlozvykům, stavům a na své cvičení, při kterém nemyslí na výsledky a na úspěchy, ale toto vše obětuje tomu, co právě ve svém vývoji nejvíce potřebuje - magické rovnováze, bez níž v magii nedokáže nic.

Vědomí, jak dobré a užitečné je pro člověka udržování živlové rovnováhy ve dne v noci, v každém okamžiku, a snaha mít pod svou kontrolou a vůli všechny myšlenky, pocity, stavy, vjemy a činy, to vše každému člověku dodává pravou chuť a nadšení pro cvičení, kterým dosahuje moci k ovládání všech čtyř univerzálních živlů a jejich vlastností. Kdybychom neměli chuť a nadšení pro tyto naše vrcholné věci, ztráceli bychom o ně zájem, cvičili bychom jen mechanicky, bez duše, tj. bez pocitové stránky, bez elánu, a nikam bychom se nedostali. Trčeli bychom stále na jednom místě. 

Chuť a nadšení pro cvičení tedy podmiňuje náš elán, vůle a růst: v našem magickém vývoji posiluje odvahu a vůli, kterou pak překonáváme všechny překážky, jež se nám stavějí do cesty.