Dbalost na zkušenosti

23.12.2020

Je velmi prospěšné připomínat si určité zkušenosti při každé vhodné příležitosti. Zkušenosti získáváme zpravidla po určitých chybách a trvá nám dosti dlouho než tyto chyby odstraníme a nežli si vytvoříme správnou, účelnou a praktickou metodu, která bezvadně funguje. Někdy za některou velmi důležitou zkušenost dosti draze zaplatíme, ale ta nás potom tak dalece potěší, že naší oběti za ni nikdy nelitujeme.  Ba co více, jsme dokonce upřímně rádi, můžeme-li tuto dobrou zkušenost použít ke šlechetným úkolům, činům. Například ji můžeme vydatně uplatnit při pomoci svým bližním, kteří si tuto pomoc opravu zasluhují. 

Podívejme se zpět na celý průběh svého pestrého či tvrdého, rozmarného, neutěšeného života a vzpomeňme si na ty zkušenosti, které nás stály nejvíce bolesti, námahy, odříkání, majetku, zdraví, štěstí, klidu a zároveň je také oceňme z hlediska živlové rovnováhy. Vzpomeňme si, co všechno jsme těmito cennými, četnými  zkušenostmi, mnohdy trpkými a hořkými, tvrdými, nelítostnými, a podle výsledku hodnocení zařaďme všechny tyto naše dobré zkušenosti do současného boje o živlovou rovnováhu. Tím pak velmi posílíme prostředky, jichž používáme k potírání všech svých negativních (pasivních) vlastností, vášní, špatných nálad a podobně. 

Dbalost na zkušenosti se pro nás stává velmi mocným a vítaným pomocníkem, neboť nám vždy připomíná to či ono, čeho jsme se kdysi dopustili, i jaké jsme z toho měli tehdy kruté následky! Proto nás výstraha automaticky zavazuje ke zdravému a stálému střežení magické rovnováhy ve dne v noci, v myšlenkách, v pocitech a činech. Z tohoto hlediska jsou draze zaplacené zkušenosti skutečně nejcennější, protože nám pevně utkvěly v paměti - a to právě kvůli vysoké cenně, oběti: majíce ji stále před očima, jasně si uvědomujeme jejich velikou praktickou výchovnou cenu a již nikdy se nedopustíme žádného podobného omylu, chyby, nebo nepříčetnosti. 

Proto po celou dobu svého života tyto dobré výchovné a mocné zkušenosti pečlivě střežíme, abychom je mohli jednou dobře zužitkovat, tj., abychom je mohli použít k nejšlechetnějším účelům v pozdním věku, kdy naše fyzické síly ochabnou, aby je vystřídali nahromaděné dobré životní zkušenosti, z nichž budeme čerpat ponaučení pro sebe a hlavně pro věčný život, k němuž směřujeme. 

Dbalost na zkušenosti tvoří vlastně obrazy, krásně zasazené do naší osudové stránky, abychom se jimi vždy poučili, kdybychom se chtěli vracet k dřívějším chybám, výstřelkům, nesmyslům, vášním a podobně. Je to Damoklův meč, stále hrozící a varující nás až do té doby, kde se ocitneme u prvního mezníku svého nejvyššího Cíle, tj., kdy dosáhneme absolutní živlové rovnováhy. Tam jsou všechny naše životní zkušenosti na vrcholu své účinnosti, neboť dosáhly svého účelu, cíle. Do té doby jsou pro nás všechny dobré zkušenosti velmi zapotřebí: proto si je stále prohlubujeme a řídíme se podle nich. 

Z praxe víme, že zkušený člověk chybuje mnohem méně nežli člověk nezkušený, který musí za své zkušenosti také platit různým způsobem, podle toho, o jak významné chyby, události jde. A čím tvrdší je cena placená za zkušenosti, tím větší a trvalejší mají tyto zkušenosti cenu. Člověk bez vlastních zkušeností je jako klátící se třtina, neboť jim každá sebemenší životní událost otřese a zanechá hluboké jizvy a stopy v jeho mělké povaze.