Dobré skutky

22.11.2020

Skutečně dobrý skutek má také dobré následky. Pro nezasvěcené je dosti těžké poznávat, kde například mohou a kde nemohou pomáhat svým postiženým bližním, neboť neznají zákon karmy, tj., příčin a následků. Za dobrý skutek můžeme pokládat také strohé odmítnutí pomoci třeba i těžce nemocnému nebo odmítnutí almužny těm, kteří podle svého karmického zatížení svou nemocí, hladem a bídou vyrovnávají své dříve zaseté příčiny, za které nyní nesou následky. Tito lidé o tom zpravidla nic nevědí, a i když měli v životě mnoho příležitostí své zatěžující příčiny vyrovnávat, zpravidla to ze sobeckých důvodů neudělali. Naopak si takové a podobné příčiny vytvářeli ještě dále. Když pak přijde splatnost účtů, jsou tito lidé velmi překvapení a horečně se snaží si takové neblahé, nepříjemné a někdy velmi drastické následky zmírnit prosbou o pomoc u svých přátel. V takovém případě však absolutně spravedlivý osud jejich pomoc znemožní a dotyční lidé mohou takové osoby jen politovat. Zasvěcenec, byl-li postiženým člověkem požádán o pomoc, mu tuto pomoc omítne, i kdyby jej dotyčný sebevíce prosil, neboť ví,  že by se tím prohřešil proti univerzální zákonitosti-osudu člověka: a tento zákon je neúprosný. Odmítnutí pomoci v takovém případě je dobrým skutkem a poskytnutí pomoci je naopak skutkem škodlivým. 

Někdo potká žebráka a již podle jeho chatrného ubohého zevního vzhledu s ním má soucit a podaruje jej třeba větším dárkem, větším obnosem peněz. Žebrák však takový velkomyslný dar zneužije - nekoupí si za něj věci potřebné k životu, tj., ke zlepšení své životní úrovně, ale jde rovnou do nejbližší hospody a dar propije. Je takový skutek dobrý? 

Stará matka odmítne žádost své vdané dcery, aby jí půjčila peníze, že je velmi nutně potřebuje. Lehkomyslná dcera si uvědomuje nezbytnost potřeby peněz, pustí se konečně do poctivé práce, peníze si po nějakém čase sama vydělá a pak si koupí to , co nejvíce potřebuje. Posuďte sami, jaký je to skutek.

Poznáváme, že skutečně dobré skutky se uplatňují všude tam, kde pomáhají lidem k vyrovnávání jejich příčin, kde pomáhají chápajícím lidem tvořit si příčiny opačného smyslu nežli dříve, tj., dobré příčiny. 

A jaký byl náš nejlepší skutek? Představme si, že máme stálou fixní ideu pomáhat druhým lidem jakýmkoliv způsobem, jen když někomu pomůžeme. Přitom nám však hlavní cíl pomoci uniká. To znamená, že nechápeme pravý význam skutečných dobrých skutků a děláme to automaticky z tiché a utajené vášnivosti pomáhat každému stůj co stůj. Obraťme však kartu a snažme se pomáhat výhradně sami sobě. Pokud nejsme vyrovnaní a nemáme absolutní živlovou rovnováhu, dotud prakticky nemůžeme nikomu účinně pomáhat, protože k tomu jednak nemáme správné a oprávněné předpoklady, jednak dosud nepoznáváme, kde a v jakých případech můžeme někomu v něčem pomoci, abychom mu ani sobě neuškodili, a za druhé ještě nemáme určitý přebytek sil, schopností, vlastností, pomoci nichž to můžeme dělat. Proto bude naším nejlepším dobrým skutkem pomáhat sobě samým ze všech sil, abychom co nejdříve dosáhli magické rovnováhy a tím také nabyli určitý přebytek okultních sil, které nás uschopní, abychom mohli opravdu účinně pomáhat druhým lidem, a to jen těm, kteří si to zasluhují.