Dobré zvyky

21.07.2021

Dobré zvyky si musí člověk vypěstovat sám v sobě. Jsou to ustálené každodenní výkony ve všech úrovních podle toho, jde-li například o zdravotní fyzické cvičení k udržování zdraví, svěžesti, o hmotné síly, nebo prociťujeme-li každodenně něco dobrého, vznešeného ve své duši, například přání pravého věčného míru všemu lidstvu, všemu stvořenému, nebo myslíme-li každodenně pouze na to, co právě konáme podle naší dobré pevné vůle. A takových dobrých denních zvyků si můžeme utvořit i více, podle toho, čeho jimi chceme docílit, k čemu nám mají sloužit. Dejme tomu, že jsme někdy dost nepřesní při každodenním vstávání, a když pozdě vstaneme, nemáme přirozeně dost času na magická cvičení nebo na jiné důležité věci, které tím trpí. Tuto nepřesnost a její následky můžeme snadno odstranit tím, že si stanovíme přesný čas, kdy každý den vstaneme. Vypočítáme si napřed přesnou dobu, kterou nezbytně potřebujeme pro všechny ranní potřeby, při tom však hlavně přihlížíme k povinnému cvičení, které pokládáme za nejdůležitější! Máme při tom na paměti, že si tím každodenně zušlechťujeme ducha a duši, a že časná ranní doba je pro magická cvičení nejlepší a nejprospěšnější. Ráno jsme osvěženi, posilněni, nevyčerpaní, a proto nám ranní cvičení přináší největší užitek.

Večerní cvičení nemůže být již tak vydatné, protože jsme po celodenním zaměstnání velmi vyčerpáni a potřebujeme více klidu a odpočinku: večer můžeme vykonávat cvičení lehčího rázu a po kratší dobu. Při velké únavě nemá naše cvičení valnou cenu. Proto se napřed posilníme krátkým odpočinkem a pak teprve cvičíme. Jeden z velmi dobrých zvyků je vždy dělat opak toho,  o nám naše negativní (pasivní) vlastnosti našeptávají. Následky tohoto významného zvyku mají vzápětí rychlejší postup při získávání živlové rovnováhy.

Jiný dobrý zvyk je nevzpomínat na minulost ani se nepřenášet do budoucnosti, ale stále si uvědomovat jen přítomnost - Věčnost. Co je za námi, tím se již nezaobíráme, to vše patří minulosti, která pro nás nenávratně mizí, a budoucnost ponecháváme svému osudu, neboť ten nejlépe ví, čeho je nám zapotřebí, abychom se co nejdříve vyrovnali se všemi svými vlastnostmi pozitivními (aktivními) i negativními (pasivními). 

Čím více má kdo dobrých zvyků, tím lépe se všude vyrovnává, tím lepší je jeho systematičnost, tím méně chybuje a obohacuje se zkušenostmi, jež mu přinášejí právě jeho zvyky, při nichž poznává jejich užitečnost a význam. Takový ustálený člověk ve svých dobrých zvycích žije přesně den ze dne jako hodiny a nikdy se bezdůvodně neodchýlí od těchto svých zvyklostí, které se mu stávají nezbytným doplňkem jeho života a bez nichž by se mu již těžko žilo. Jimi si také zoceluje svou vůli, neboť ať mu jeho hmotné tělo projevuje jakékoliv překážky, nechuť, slabost, nemoci atd., hravě je přemáhá a vykoná vždy to, co má právě ve zvyku. Tím také velmi posiluje svou odvahu. 

Při vytrvalém boji proti negativním (pasivním) vlastnostem a při upřímné snaze docílit co nejdříve živlové rovnováhy nám dobré zvyky vyvstávají samy od sebe a záleží jen na nás, zdali si je chceme trvale udržet a zachovávat je tak, aby se pro nás staly  opravdu každodenními dobrými zvyky.