Falešná lítost

06.01.2021

Motto: Falešná lítost je známkou velké slabosti člověka a libuje si v sebelítosti

Falešná lítost je korunou citových vlastností, neboť uchvacuje člověka ve chvíli, kdy se mu zdá, že mu někdo křivdí, že ho někdo vědomě okrádá, ničí, pomlouvá, ponižuje, uráží, odstrkuje, jedná s ním nespravedlivě, a má při tom silný dojem, že to vše je naprosto nespravedlivé, podlé, křivé, vylhané, že on za to a vůbec za nic nemůže. Dále si také ze závisti mylně představuje, že ten či onen bližní dosahuje velkého štěstí, životních úspěchů, bohatství, slávy, krásy a podobně a že on je proti němu tak nešťastný, že se mu nic nedaří, že nic nedovede, že má všude samou smůlu atd., že má samé životní neúspěchy, že málo vydělá, že si nemůže nic dopřát jako ti druzí -to vše se díky závisti prolíná nevyrovnaným nitrem člověka. Ale tato negativní (pasivní) vlastnost, ve svém působení všemohoucí, přináší člověku mnohé hořké chvíle, které se stupňují úměrně s touto vrůstající vlastností, jež stále hlodá v nitru člověka, který se jí zcela poddal a nebojuje proti ní, ale naopak ji více a více živí, podporuje, posiluje, ovšem nevědomky, takže se mu stává každodenním zvykem. A taková bytost člověka vysává jako upír, až ho zcela zničí a vysaje z něho poslední kapku životní síly, jíž se vyživuje, berouc na sebe určitou formu svého bytí podle významu.

Falešná lítost je také určitou známkou slabosti, neboť každému člověku je dána taková moc a síla, prostředky a pomoc, kterými může s úspěchem zdolat každý projev své vlastnosti, dříve nebo později, podle způsobu boje a množství energie, kterou do boje vkládá. Správně vzato, nemáme tedy této falešné lítosti bez odporu a bez poznání její pravé příčiny podléhat, ale odvážně se jí postavit na odpor, poznat její příčinu, čím a proč na nás tak zhoubně působí, a tuto příčinu se snažíme co nejdříve odstranit. 

Jejím opakem je přísnost k sobě, jasné sebepoznání, proč v nás působí, radost, že je to negativní (pasivní) výchovná, čistá, mocná vlastnost vedoucí k sebepoznávání, vůči níž nejsme bezmocní, ale naopak máme v sobě dostatek síly vědomí, abychom ji přemohli a nakonec ovládli. Patří do univerzálního živlu oheň a každá lidská bytost ji v menší či větší míře má. Při tomto boji si je vždy dobré připomenout, že všechny své příčiny, kterými se v nás rozezvučí, jsme si sami zapříčinili svými myšlenkami, pocity, skutky, přáními a že musíme obviňovat jen sami sebe. Příčiny této vlastnosti si musíme také poctivě a upřímně přiznat, i když se našemu zevnímu rozumu zdají přímo protichůdné, nepochopitelné a nemožné. 

Pravdou je, že čím více tyto příčiny a následky odmítáme a neprávem přenášíme na svůj takzvaný "zlý osud" nebo na své bližní, kteří v nich hrají jen určitou roli jako figurky, prostředníci, tím více  se následky a účinky s falešnou lítostí vracejí, sílí, mohutní a velmi nás vyčerpávají ve všech úrovních. Příčiny a následky jsou absolutní pravdy, i kdyby se přenášely do fyzického světa, na hmotnou úroveň: pouze nesprávné chápání a lživé představy jsou iluzemi, které nakonec končí naším vyčerpáním a zaslepením. Každé působení příčiny odvrací svou pozornost na venek, mimo nás, tak abychom hledali příčiny nikoliv v sobě, ale nesprávně mimo nás ve druhých, ve "zlém osudu" atd. Kdo se však správně řídí těmito hlavními zásadami poznávání příčin jedině v sobě, ten nabývá nad falešnou lítostí převahu a nakonec ji zcela ovládne.

Děkuji Mistře...