Inteligence, zlepšování charakteru

18.07.2021

Každý člověk má snahu, aby se stále zdokonaloval jak v práci, tak třeba v řemesle, v učení, v umění, ve vědě, neboť by kvůli své zaostalosti neobstál v soudobé lidské společnosti, v jejím vývoji. Tento všeobecný vývoj s sebou strhuje každého průměrného člověka. Práce, umění, vědy jsou dnes velmi rozčleněny a specializovány. Člověk se musí zachytit tam, kde mu to podle jeho speciálního sklonu vyhovuje. Čím více se však zaměřuje na práce, činnosti duchovního rázu, tím více získává na zlepšení svého charakteru, na vývoji ducha. Zvláště vědy a umění jsou v tomto směru nejlepšími prostředky ke zvyšování inteligence.

K tomuto vývoji ducha však musíme přičlenit také vývoj duše, která tvoří vlastní jádro našeho charakteru. Proto současně s duchovním vývojem pěstujeme i vývoj duševní, a aby byl konečný výsledek celistvý, úhledný, harmonický, snažíme se také o zušlechtění a posílené svého hmotného těla, zejména posilováním jeho zdraví a slušného vzhledu. Pěstujeme-li pak všechny tyto tři složky, duchovní, duševní a hmotnou, docilujeme každodenně zlepšování charakteru, inteligence, která dělá každého člověka opravdu šlechetným a povzneseným nad veškeré sobectví. Jak si představujeme pravého inteligenta? Jeví se nám především zcela nenápadným, skromným, ke každému se chová velmi slušně, zdvořile, každého respektuje, nikde nedělá rozdílu, ať je to kdokoliv, ať je jakéhokoliv názoru a přesvědčení. Každému se umí výborně přizpůsobit, dovede mu třeba i výtečně polichotit a tím jej ovlivní ve svůj prospěch. Okamžitě pozná charaktery lidí, s nimiž jedná, a podle toho automaticky zařídí své chování vůči nim. O své osobě mluví co nejméně, zato ohleduplně projevuje svůj zájem o druhé osoby, o jejich osud, starosti, neúspěchy, raduje se s nimi nebo je lituje, a tak se jim vždy přizpůsobuje.  Pomáhá dobrou a moudrou radou i činem lidem, kteří jej o to požádají a kteří jsou toho hodni, tedy kteří nejsou v tomto ohledu nijak karmicky zatíženi. Nikdy a nikde se nikomu nenabízí a také nikdy a nikde nikoho nepřesvědčuje o jakýchkoliv názorech, přesvědčeních, ať už v politice nebo v náboženství, ve vědě nebo v umění. Nikdy a nikoho nepomlouvá, nekritizuje, ale naopak u každého vyzdvihuje jeho dobré vlastnosti, zvyky a schopnosti. O škodlivých negativních (pasivních) vlastnostech se nikdy nezmiňuje, jedině že by jej o to někdo upřímně požádal. Také nikdy za žádných okolností nedává zřetelně najevo svou nelibost, že jej třeba někdo nevědomky ušlápl a způsobil mu bolest: jen se usměje a slušně se chová.

Své vlastní utrpení, nepříjemnosti, bolesti a podobné vyčerpávající stavy (nemoci) na sobě nedává znát a snaží se, i když jej to nejvíce bolí, být veselý a zdravý a tak překonává sebe sama. Bezpečně ví, že kdyby u druhých lidí vědomě budil politování nad sebou, toužil by po falešné sebelítosti, která by mu přinesla ještě větší bolest a utrpení. 

Nikdy a nikde se neponižuje ani nepovyšuje, ale chová se tak, jak to odpovídá stupni jeho zralosti. Jako mág nikdy nepřipustí, aby používal a zneužíval své magické síly a vlastnosti k těm účelům a věcem, záležitostem, na něž stačí jeho normální vědomosti, schopnosti a fyzické síly. 

Jeho veškerá činnost a schopnosti, vlastnosti, moci a síly se zaměřují na ryze šlechetné účely, úkoly, v první řadě na práci na sobě, a má-li nadbytek potřebných sil a vlastností, může také pomáhat druhým lidem, ovšem v mezích univerzálních zákonů, které nesmí nikdy a nikde překročit.