Jak analyzuji sen?

30.05.2020

Dnes v noci jsem měl zajímavý sen, ono ve své podstatě jsou všechny sny zajímavé, protože si z nich máme něco vzít. Co znamená sen a jakým způsobem se k němu máme stavět to už jsem zmínil ve starším článku, takže pokud si někdo dostatečně výklad nezapamatoval může si osvěžit paměť zde. Taktéž toto vlastně spojím s typem dotazů, protože někteří z vás mi posílají své zážitky, sny, a ptáte se mě na názor, takže tentokráte to uděláme z druhé strany a podělím se s vámi o svůj sen já a také se pokusím demonstrativně ukázat jak sny analyzuji a co mi vlastně říkají. Opět připomínám, že je zapotřebí mít na paměti, abych sen dobře rozklíčoval, patřičná pravidla a pokud někdo článek o snech viz odkaz výše nečetl, určitě tak prosím učiňte než budete pokračovat ve čtení. Také se mi asi stane, že mi někdo z vás napíše, že to co se mi zdálo a jak jsem si to vyložil není správné a závěr měl tudíž vypadat jinak, ale takto to vnímám ze svého pohledu já.

Popis snu:

Pokusím se sen popsat tak jak se odehrál a potom provést slíbenou analýzu.

Byl hezký zimní den a my se rozhodli vyrazit si na naší chatu (spíše ranč, který měl více budov) , který se ale nacházel ve chráněném resortu (někteří obyvatelé zde přebývali celý rok), takže do resortu se muselo projet přes vstupní bránu (tak jak znáte např, areály velkých firem) a dále pokračovat ke svému příbytku. Přijížděli jsme na místo k resortu osobní vozem, já jsem řídil, žena seděla vedle mě a děti se věnovali svým rutinním hrátkám na zadních sedadlech, když nás, mě i ženu najednou přepadl jakýsi pocit, že s resortem není něco v pořádku, zdál se šedý (jako když sledujete starý černobílý film s nádechem grafického efektu, známého jako Sépie). Paní se mě ptá, jestli se něco neděje, že je něco divné, prostě to už napohled divně vypadalo. Já na to odvětil, že to také vnímám trochu nestandardně, ale pokračovali jsme v jízdě. Pomalou jízdou se blížíme ke zvednuté závoře, nikde ani noha, jen velmi zlehka se při průjezdu závorou podívám vlevo přes zaprášené okénko a vidím vrátného jak spí v polosedě, polo leže na kancelářské židli s hlavovou opěrkou. Stále vládlo chmurné prostředí, bez barev, v odstínech šedé barvy s různými nádechy efektů sépie a velmi starých vizuálně závadných filmů z 30tých let. Pomalu přijíždíme ke své nemovitosti. Střih/ jsem uvnitř a rodina se jen velmi zřídka mihne před mým pohledem (ze snu se pomalu vytrácejí). Procházím dům (dlouho jsme zde nebyli) a najednou zjišťuji že je vše velmi ale velmi zaprášené, jako když vstoupíte do domu po 150ti letech, všude prach, na každém kusu nábytku je cítit jak se na něm podepsal zub času, věci chátrají, všude panuje velmi pochmurné, stále šedé prostředí. Zjišťuji, že se dům rozpadá, má více pater, které ovšem dobře nesedí na dřevěných krovech pater nalézající se pod nimi. Natahuji ruce a nadzvedávám za strop celé patro, které se odlepí od krovů tlejících pod nim, snažím se s celým patrem posunout na stranu a patro pokládám zpět na své místo. Chci se dostat o patro výše, ale pod nohama mi puká ztrouchnivělý dřevěný žebřík, při každém došlapu puká jedna lať, velmi práší a vydává hroutící se zvuky, ale to můj postup nezastavuje a já se dostávám o patro výše. Projíždím pohledem náš dům a zase se mi nabízí pohled plný šedi, chmurna, velmi starého prostředí, které ve mě vyvolává pochyby jestli jsem v našem domě. Najednou se nacházím u souseda a dávám najevo svou nelibost nad žalostným stavem našeho domu, podezírám ho, že on je v našem domě a tento náš není. K mému údivu, potom co vstoupím do jeho domu se mi nabízí stejně zbídačený pohled jako jsem viděl doma. Opouštím dům a střihem se vracíme s rodinou z výletu v místě resortu (lidově řečeno, byli jsme na procházce). Nacházím se opět v domě a zjišťuji,že se nám do domu někdo vloupal, věci jsou rozházené (zjevně někdo něco hledal), stále se pohybuji v pochmurném prostředí v kterém stále visí jakýsi pocit nejistoty a neustálých otázek podrženou touhou po vysvětlení na které máme přece právo. Procházím byt, vizuálně kontroluji škody, ale nesnažím se bádat po ztrátách. V mé hlavě se pouze honí myšlenky na jednu jedinou věc, která je ale čímsi zahalená, nevidím na ní, nevím co to je, ale strašně moc na tom záleží a já vím, že to nemohu ztratit, ale kde to je, co mě to pomalu dohání k šílenství? Zrychluji krok, nevnímám stále dokola praskající žebřík, když se snažím dostat o patro nahoru, zvedám nějaký poklop, nevím kde se vzal, nikdy u nás doma nebyl, naslepo do něj sahám a vidím nějakou zelenou látku, která strašně čpí, smrdí, nelíbí se mi, najednou vedle mě stojí soused a říká, že to má doma taky. Soused mizí jako lusknutím prstu, poklop se zavírá, zelená látka zcela rezonuje v pochmurném šedém světě, který je absolutně bez nádechu života, vnímám, že to není "TO" co hledám, je to jinde, látka mizí, stoupám dále praskajícími žebříky vzhůru. Najednou to pochopím, to co hledám, je přece uzavřeno v trezoru, který vlastním. Snažím se dostat do místnosti s trezorem, vstupuji do ní, konečně po dlouhé době už se zmateně nepohybuji nekonečným stavením plným šedi, chmurna a kolabujícího nábytku. Vidím trezor, Bože ne, to snad nemůže být pravda, již z dálky vidím, že trezor někdo páčil, dotyčný zloděj , kterého jsem nikdy nezahlédl se velmi razantně podepsal na fyzické struktuře bezpečnostní schránky. Jak se přibližuji, stále výrazněji vidím poškození trezoru, dveře, které někdo velmi razantně páčil páčidlem a to takovou silou, že doslova potrhal silný plech, který teď vypadá jako kus pomeranče který se právě loupe. Doslova zdrcen přicházím k trezoru, jsem mu na dotek, očekávám pohled nejhorší, prázdnou schránku v které jsem přišel o něco, co jsem ani nedokázal odhalit, identifikovat, ale mýlil jsem se, jak se nakláním k trezoru a měním úhel pohledu můj zrak naráží na dva obrovské ocelové čepy, které drží snad na vlásku a zabránily plnému otevření dveří trezoru. Mé tělo začíná zaplavovat pocit štěstí, ještě nevím jestli je uvnitř to co hledám, ale má intuice tvrdí, že mi každou vteřinou můj pohled potvrdí to co tak toužebně očekávám. Mé tělo dotočí poslední rotaci směrem k trezoru a v jeho dolní části, na dně trezoru vidím zářit nějakou věc, ta záře je tak intenzivní že mě skoro oslepuje, pochmurný, šedý obraz, který jsem měl celou dobu na očích je postupně doslova sežrán září, světlem, které  si hledá cestu skrze dveře trezoru aby s chirurgickou přesností zasáhlo mé vjemy. Ke svému úžasu zjišťuji, že je to nepatrný tvar, maličký, velikosti snad dětské hliněné kuličky, která mohla být z trezoru vysypána, vylovena, jako když se snažíte vytáhnou pětikorunu z pokladničky přes házecí drážku. Lupič jistojistě mohl tento předmět vytáhnout, ale neučil tak, proč? Nabízí se mi ve snu otázka, vyrušil zloděje někdo? nebo to pro něj nebylo zajímavé a čekal spíše peníze, nebo šperky? Co ho donutilo odejít aniž by si cokoliv odnesl?...Nevím, ale jdu napůl zničen, z prostředí které jsem viděl a napůl šťasten, že jsem neztratil "něco" co nevím co je, ale cítím, že je to pro mě důležité, za svým sousedem, který mě odkáže na místní oddělení policie, které je součástí resortu. Na policii už nedojdu, svou rodinu jsem již nezahlédl, podivný předmět u sebe nemám, nevím kde zůstal, už se děj kolem něj netočí a mám pocit jako kdyby režisér tohoto filmu zapomněl dopsat konec jedné z hlavních postav příběhu.

Probouzím se, sen si velmi dobře pamatuji do každého detailu, jeho obraz, zvuky, rozhovory i pocity a začínám přemýšlet o tom, "co" se to tady vlastně odehrálo?!...

----------------------------------------------------------------------------------------------------------

Jak víme sny jsou VŽDY o nás, o našich vlastnostech, schopnostech a nebo duchu. Mají nás v něčem poučit a nebo varovat, takže jak vnímám tento kontrast já?

Ač se zdá, že skrytá věc v trezoru je nejdůležitějším prvkem události, není tomu zcela tak (i když je velmi důležitá). Stejně důležitou roli zde hrají aktivní smysly astrálního těla (zrak, čich, sluch, cit) , policie, starý dům, zloděj a spící ostraha na vrátnici. Tento sen je prolnut trojím bytím jednoty a snaží se poukázat na momentální položení mé vlastnosti, kterou nemám zcela pod kontrolou a je to samá Božská prozřetelnost která mě vede. O jakou vlastnost se tady přímo jedná nebudu popisovat (moc dobře o ní vím) a byl jsem ve své podstatě varován na velmi chabou strukturu části mého chrámu Šalamounova. Tento sen poukazuje na mentální stav, astrální stav a také na hrubohmotnou stránku věci. Pojďme se na to podívat blíže. Věc ve trezoru je má určitá vlastnost, kterou se nějakým způsobem snažím dostat pod kontrolu a musím být upozorněn samotnou Prozřetelností abych tento jev zachytil , ten zloděj, který nebyl ve snu identifikován, nebylo nic jiného než má vášeň útočící z první sféry astrální roviny a to následovně:

1. Vášeň nebyla a není identifikována na vstupu, tzn, nebyla zachycená a zpracována mým vědomím (za pomocí vůle a intelektu) ale podvědomím a tím pádem dostala zápornou polaritu. Onen spící strážný na vrátnici, je můj strážný mentální sféry, který má za úkol mou mentální sféru hlídat. Je to jako když si pěstujete svou Božskou zahradu a dírami v plotě vám do ní vnikají vetřelci a infikují vám půdu v které bude velmi radostně bujet plevel, než bude vámi zaznamenán (samozřejmě škoda bude napáchána a vy poté co plevel budete roky trhat, si dáte velmi záležet aby se to už neopakovalo). Tzn, postavte si své strážné tam kam patří, aby podobné útoky byly zaznamenány a okamžitě zaplašeny nebo zničeny. V tomto případě ostraha selhala a selhává, takže je potřeba na patřičných místech razantně vysvětlit, že takto se objekty nehlídají!

2. Samozřejmě se dostáváme do analogie univerzálních zákonů a není potřeba nijak zdůrazňovat, že chátrající dům je pouze odraz našeho astrálního bytí (Takto to dopadne pokud to bude pokračovat), protože pokud se necháme nahlodávat myšlenkami a nepotlačíme je, velmi rychle se přidruží obraz a později i cit, tzn, nevědomě si vytvoříme vášeň, která nás bude kanibalizovat a čerpat naší životní energii a to se stále většími nároky (vášeň se prohlubuje a snaží se nás dostat pod svou kontrolu), také tímto roste a získává část našeho vědomí a schopností včetně naší dynamidy!

3. Vášeň (zloděj) se dostala/dostává až k mé vůli, kterou chtěla a chce dostat pod kontrolu, ale nepodařilo se jí to (Zde hraje roli Božská ochrana a postavení planet). Pozor, pokud nás nějaká vášeň ovládne natolik, že nám zatemní i zdravý rozum a totálně ovládne naší vůli jsme z duchovního hlediska odsouzení karmicky k ráně osudu, která snad tento jev přibrzdí a zbytkem svrchované vůle budeme vášni čelit. Je to Božská prozřetelnost, která nám pomáhá.

4. Policie zde samozřejmě hraje roli zákona, která poukazuje na to, že je potřeba se zamyslet a vědomě, nikoliv osobně celou situaci prošetřit a okamžitě jednat.

Pokud to shrnu do krátké formy. Byl jsem varován abych s větší pečlivostí sledoval svou mentální sféru (kontrola, myšlenek, kázeň myšlenek apod.) protože mi "cosi" proplouvá mezi prsty. Dále taktéž tykající se dané vlastnosti, abych stejným způsobem věnoval svou pozornost sférám astrálním (zamyslet se nad tím co si právě představuji popř. prociťuji a aby byly tyto útoky ignorovány, transplantovány či transmutovány). A stejně tak je to s prvky hmotnými, které mě za daných okolností konkrétní vášní neustále astrálně pokoušejí a tím posilují (soused), protože nejsou řešeny včas. (Moc dobře vím o čem je řeč) :-), Vášeň je už postaršího typu a je sní bojováno (rovnání patra s krovy) ale NEDOSTATEČNĚ, lajdácky a neefektivně!

Daná vášeň je silná a dokáže se dostat velmi daleko, ale nedokáže mě "zatím" dostat pod svou kontrolu (nicméně, vzhledem k okolnostem, na tom velmi intenzivně pracuje). Už to že se o nás hermetiky/mágy nějaká vášeň pokouší je samozřejmě nežádoucí stav a musí být okamžitě odhalena, identifikována a vyhlazena - ona se na oplátku samozřejmě nedá, protože má pud sebezáchovy. Já děkuji Prozřetelnosti za tento sen a udělám maximum proto, abych si na danou vášeň posvítil a rozpustil jí přesně do toho elementu z kterého vzešla a taktéž nezapomenu na omluvu a kání, že jsem lajdák, protože takové věci se mi stávat nemohou . Mám k tomu veškeré prostředky, které potřebuji a je to pouze o mé víře, vůli, ostražitosti, lenosti a trpělivosti, takže vzhůru do boje, jak říká můj dobrý a velmi skromný přítel: vezmeme do ruky trojzubec a trochu se projdeme astrálem a podíváme se v jakém stavu je náš chrám Šalamonův, protože někde máme škodnou v revíru a to opravdu nechceme....