Jarost, svěžest

30.09.2020

Kdo v sobě prožívá jarost, svěžest, bývá zdráv. Tuto jarost a svěžest si může udržet až do pozdního stáří, jestliže moudře a vyrovnaně užívá svého dočasného života. Jarost, svěžest je tedy známkou dobrého zdraví, štěstí a spokojenosti. A jak toho dosáhnout? To vše záleží na charakteru každého člověka. V první řadě zušlechťujeme svou duši a svého ducha, který je vedoucí a nejmocnější nesmrtelnou složkou naší osobnosti. Duch se ve hmotné úrovni projevuje hmotným tělem a v astrální úrovni velice jemným a citlivým tělem astrálním. Jestliže duch udržuje oba tyto obaly v bezvadném stavu, tj, v naprosté vyrovnanosti, získáváme tím krásný  pocit svěžesti i když cítíme únavu, nemoci a podobné přechodné jevy, které jsou přirozeným následkem našeho osudu, příčin. Zato náš duch je věčný, nesmrtelný, věčně mladý, jarý, svěží, a překonává s radostí vše, co se mu postaví do cesty, aby tím jen sílil na své cestě do Věčnosti. To, že si uvědomuje, že je věčný, mu dodává úžasný životní elán, sílu a radost ze života po všech stránkách jeho vývoje od narození až do odchodu do jiné úrovně. 

Duch projevuje svou životní sílu, radost, svěžest, jarost pomocí nástrojů - hmotného těla a duše, které velmi dobře ovládá a na něž umí výtečně sehrát vše, co si přeje, aby jimi vyjadřoval to co cítí, myslí a umí. Dovede se tak znamenitě vyvinout a zušlechtit, že vše, co jej potkává, ať pozitivní (aktivní) nebo negativní (pasivní), to znamená, ať jsou to radosti, štěstí, úspěchy, láska nebo neštěstí, utrpení, neúspěchy, toto vše považuje za posvátné, jemu velmi prospěšné, výchovné, naprosto čisté a spravedlivé, neboť si jasně uvědomuje, že nic špatného ne světě neexistuje nadarmo, že vše je podle svého vývoje čisté, moudré, účelné, a proto si všeho váží, všechno ctí a miluje, ze všeho se učí a tím také vše poznává. A toto jej dělá nade všechno povzneseným, přitom silným, jarým a svěžím. Tyto vlastnosti si bere nakonec s sebou do neviditelného světa. To je nekrásnější důkaz existence věčného Ducha, který nikdy neumírá, jen odloží své hmotné tělo a později i tělo astrální, aby pokračoval ve věčném životě, dokud nedosáhne nejvyššího Cíle, který si vytyčil a který jej stále žene jen vpřed a nikdy ani o krok zpět. 

Věčné mládí, věčná radost ze života, veselost, jarost, svěžest,  to jsou podstatné rysy charakteru univerzálního živlu vzduch. Proto se snažíme především o získání naprosté živlové rovnováhy, která nám tyto krásné vlastnosti zajistí. K tomuto šlechetnému účelu pracujeme ve dne i v noci na zdokonalování a zušlechťování nesmrtelného ducha a duše.