Klam, vidiny, námluvy

13.08.2021

Jestliže někdo věří, že to, co drží ve svém vlastnictví , je jeho skutečným majetkem, je na velkém omylu, klame sám sebe. Také je na omylu ten, kdo se domnívá, že jeho osobnost, která si říká "já", náleží pouze jemu. Přeje-li někdo někomu něco zlého a myslí si, že se mu to stane, také klame sám sebe. Myslí-li si někdo, že svůj nekalý čin ukryje, zamlčí, že o něm nikdo neví a že se jej tímto způsobem navždy zbavil, také se mýlí. Věří-li někdo jen v existenci hmotného těla, klame sám sebe. Věří-li pouze v duchovní svět, také se mýlí. A tak bychom mohli pokračovat dále a dále. Důkazy o tom, že tyto věci, názory jsou klamné, si každý musí ověřit sám v sobě. K tomu má jasný rozum, vůli a všechny vlastnosti, schopnosti, moci a síly, a proto nemusí tyto důkazy hledat mimo sebe. 

Například: Dnes má někdo milionový majetek a zítra je žebrák. O majetek přijde třeba požárem, povodní, klesnutím akcií na nulu, vyvlastněním od státu a podobně. Koneckonců zemře a ani vlásek na hlavě si s sebou nevezme. Neboť vše patři univerzální Prozřetelnosti a člověku jsou všechny hmotné potřeby k životu propůjčeny na dobu jeho života. Je pouhým jejich správcem.

Člověk si tvoří dobré i špatné příčiny myšlenkami, pocity, skutky ve světě Příčin-akáše a tyto příčiny mu přinášejí i následky. Jednou se bude divit, že právě to, co kdysi přál druhému, se přihodilo jemu a nepostihlo to toho, komu to přál. Pravda vždy vyjde na povrch, i kdyby ji někdo sebelépe ukrýval. Způsobí-li někomu škodu ze závisti a ze záští tím, že úmyslně a tajně zapálil jeho nejcennější majetek, který dotyčný neměl pojištěn, tak aby o tom nikdo nevěděl, dočká se jednoho dne buď odhalení svého zločinu, anebo může stejným způsobem ztratit celý svůj majetek. Nebo mu tuto příčinu jeho osud změní v nevyléčitelnou nemoc, při níž bude mít výčitky svědomí, že nakonec zavolá příslušné činitele, aby se jim vyznal ze svého zločinu. 

Materialisté věří pouze ve hmotu a nepřipouštějící žádný jiný názor budou o svém omylu naprosto přesvědčeni krátce před smrtí, kdy se budou třást strachem, protože se nemají o co opřít, a v tom okamžiku si uvědomí, že zde existuje ještě něco jiného, vyššího nežli hmota, respektive nežli jejich hmotné tělo. Také po jejich přechodu z hmotné úrovně do vyšší úrovně astrální se jim otevřou oči a tehdy jasně poznají, že existuje ještě jiný, daleko jemnější svět, ve který ve své zaslepenosti a nevědomosti nevěřili.

Také lidé věřící pouze v duchovní svět musí časem opravit svůj názor, že hmotný svět skutečně existuje proto, aby všichni v něm žijící lidé poznávali svou božskou podstatu a by jej také plným právem užívali ke svému skutečnému prospěchu, k zušlechťování svého ducha, duše a hmotného těla. Dokud se však tito lidé nevyrovnají s hmotnou úrovní, to znamená, že ji nebudou zavrhovat jako neskutečnou, klamnou, dotud se budou stále vracet na zemskou úroveň jako znovuvtělení, až ji naprosto poznají a ovládnou ji. Uvědomujeme si, že vše, co bylo stvořeno, má svůj určitý úkol a význam, a co je dočasné, mění pouze svou formu. Proto ze svého prostředí nesmíme odhazovat nic, co bylo stvořeno pro nás a co nám slouží k sebepoznání.