Komplikovanost

27.06.2021

Někdo si rád potrpí na komplikovanost. To znamená, že z jednoduchých věcí dělá složité, a pokud možno tak učeným a zamotaným způsobem, aby se tato jeho komplikovanost stala těžko pochopitelným oříškem. Nejvíce si v tomto postupu libuje sama věda, která se právě pros svou zamotanou, učenou komplikovanost stává nepřístupnou širokým lidovým vrstvám. Ze zkušenosti však víme, že mnozí vědci tuto komplikovanost někdy sami zjednodušují výrazy srozumitelnými i každému laikovi, aby také on měl z vědy užitek. Domníváme se, že vědci tuto komplikovanost všeobecně udržují proto, aby si svou informaci udrželi v tajemství, aby stále zůstávali ve velké vážnosti před veřejností, ale také aby se jí nezmocnil nikdo, kdo by ji chtěl zneužít, což je nakonec správně. Z tohoto posledního důvodu musí zůstat nejvýše dosažené vědy, poznání ve své komplikovanosti, protože jinak by mohli ohrozit při zneužití třeba celou civilizaci. Takové utajení vždy pro dobro lidstva je tedy dobré.

Jindy k vlastní škodě používáme komplikovanost, chceme-li něčeho dosáhnout a chodíme nejdříve k nekompetentním osobám, které nás posílají zase jinam, kde nám naší záležitost zase nevyřídí, a tak se stále točíme jako pes okolo horké kaše, nežli se rozhodneme dojít si na opravdu kompetentní místo, kde se nám dostane jasné odpovědi. Proč to dělat jednoduše, když to jde také komplikovaně - tak nesprávné je naše stanovisko.

Nějaký vysoký úředník se chce pochlubit, co umí, a sám chce poukázat na svou důležitost. Vydává proto tak komplikované rozkazy, nařízení, pokyny, že se musí dlouhou dobu luštit, nežli se docílí jejich pravého a správného smyslu. V četných případech je však tato komplikovanost natolik přemrštěná, že vznikají pochybnosti, zdali rozkaz, nařízení, pokyny jsou úplné a neodporují-li si v některých odstavcích téhož nařízení, rozkazu, pokynu. Pak se objeví dotazy, připomínky, dodatky, věc se musí několikrát zpracovat a nakonec neodpovídá svém účelu. 

Také učený člověk ve své přednášce rád kombinuje své výklady a halí je do určitých výrazů, kterým skoro žádný laik nerozumí. Je-li domýšlivý, má dokonce radost, že své dílo přednesl tak krásně učeně, že tomu málokdo rozuměl.

Komplikovanost vzniká snahou dojít k cíli oklikou s poznáváním a s použitím všech vedlejších prostředků, jež k tomuto cíli vedou. Komplikovanost tedy znamená snahu zahalit cíl, účel, hlavní jádro věci do vedlejších znaků, obalů, prostředků a vztahů tak, aby jádro věci bylo odkryto, dosaženo co nejobtížněji. Je to také určitý systém dávných vysokých škol středověku, které si tímto způsobem chtěly udržovat a ochránit svou autoritu a nedotknutelnost vůči nejvyšší státní moci, císaři, panovníkovi.

Mágové si svá cvičení, záležitosti, magické práce nikdy nekomplikují, ale co nejvíce zjednodušují, protože vědí, že čím více kdo užívá komplikovanosti, zvláště v magických pracích, tím více síly a víry potřebuje k dosažení svého cíle. To znamená, že komplikovanost potřebuje více opěrných bodů, aby se dostala k cíli, nežli jednoduchost, která také znamená absolutní víru v úspěch právě tím nejjednodušším způsobem.