Láska, sympatie

11.03.2021

Lásek máme mnoho druhů. Každá z nich se vyznačuje určitým ideálem, ke kterému lne a projevuje mu takovou lásku, jakou zmíněný ideál vyžaduje. Existuje dětská láska k rodičům a naopak láska rodičů k dětem, láska manželská a láska milenecká, při které hraje hlavní roli, alespoň ve většině případů, smyslná krása a sama smyslnost  dokonale spojená s udržováním lidského rodu. Dále známe takzvanou sebelásku, vyvěrající ze sobeckosti každého člověka, který jí neovládá. Jiná je nesobecká láska k bližnímu, jenž se prezentuje naprostou nezištností a šlechetností, láska ke zvířatům přenášející svůj ideál na zvířata, například ke kočkám, psům, koním, ptákům a jiným živočichům. Láska k práci se vyznačuje ušlechtilou tendencí: láska k různým hrám a sportům, která se mnohdy mění ve vášnivost, v nezdravé opojení, v šovinismus. Láska k přírodě a láska k vesmíru jsou však daleko povznešenější nad ostatní zde vyjmenované druhy lásek a projevují se nejintimnějším způsobem tak, aby o tom nikdo z nepovolaných nevěděl. Je to naše veliké tajemství, které nám přináší mocné nadšení pro pochopení všeho stvořeného ve vesmíru, od nejmenšího prášku počínaje až k našim nejvyšším ideálům. Ovšem na nejvyšším místě stojí naprosto čistá a nezištná láska k samotnému Stvořiteli, kam nelze ani domyslet, k našemu nejvyššímu Ideálu, nejvyšší Inteligenci, kterou si tvoříme již zde na hmotné úrovni, se kterou tvoříme naprostou Jednotu a k jejímuž ztotožnění směřuje celý náš postup a duchovní i duševní život ve všech živlech a úrovních. 

Proto každá láska, zejména k bližnímu, nazná ani píď nějaké odměny za něco dobrého a užitečného, prokázaného bližnímu. Odměnou je pro nás veliká upřímná radost z vykonaného dobrého skutku a pomoci. Nejmocnější je naprosto nezištná láska, která si vůbec nepřeje, aby byla s jejím projevem prozrazená určitá bytost, která zachovává přesně takový postup jako sama Prozřetelnost. To znamená, že takový člověk všude koná pravé dobrodiní v nejšlechetnějších formách, aniž se přitom někomu projeví nebo prozradí. Nestará se o to, jak s darem nebo s pomocí ten či onen člověk naloží, to je již jeho věc. Váží-li si však tohoto milodaru a dovede-li jej správně a prospěšně využít, bude mít takový člověk vždy, všude a ve všem štěstí, které jej nikdy neopustí. 

Je-li však obdarovaný člověk nevděčný a bere-li milodar sobeckým způsobem, jako by mu náležel, a použije-li jej pro sobecké účely, připravuje si zlý osud, který jej bude dlouho vychovávat a léčit, nežli pochopí pravý význam všech milodarů, jichž se mu dostává od Prozřetelnosti. A to je pravá a největší láska Prozřetelnosti k člověku, která existuje. Pro mnohé lidi je však těžko pochopitelná. 

Děkuji Mistře...