Lživé fantazie, nesmysly v myšlenkách, v pocitech, v obrazech a představách

21.08.2020

V době poměrného klidu, odpočinku se nám často vtírají do mysli vidiny, utopie, tedy lživé fantazie, nesmysly, doplněné samozřejmě živými obrazy a představami. Jsou to plody našeho podvědomí, které nás, jak víme, rádo klame, podvádí, vše obrací vzhůru nohama, protože pracuje ve Věčnosti bez času a prostoru. Je opakem našeho normálního vědomí, jež používáme v našem fyzickém, viditelném světě. Kdo si v těchto lživých fantaziích, nesmyslech nelibuje, nevěnuje jim žádnou pozornost, tomu jsou naprosto lhostejné a nakonec se jich touto naprostou nevšímavostí zbavuje. Kdo si naopak těchto vnucovaných lží, představ a fantazií všímá, zajímá se o ně, tomu denně rostou jako houby po dešti. Jestliže si je nechá přerůst přes hlavu, zabředne do nich tak, že se v nich nakonec utopí. Tyto vidiny jsou tak mocné, že člověka strhávají, aby s nimi hovořil, aby je přímo hmatal, hltal je, až si na ně tak zvykne, že jsou pro něj každodenním požitkem. Ve skutečnosti se však stává jejich obětí, neboť tyto utopie rostou z jeho uvolněné životní síly a stávají se jeho nenasytnými příživníky. Jejich vliv se přenáší do normálního života a takový člověk je jimi stíhán i na pracovišti, kde jim také musí částečně věnovat pozornost. Tím se štěpí jeho mysl a on sám se stává abnormálním. Konec života stráví v ústavu pro chorobomyslné. 

Těmto lživým fantaziím věnují pozornost nejvíce falešní mystikové. Jejich největší chybou je pasivní postoj ke všem projevům vlastností, myšlenek, zvláště pak k citovým náladám, stavům, kterým se nejraději oddávají. Svou vůli stavějí na vedlejší kolej a pěstují abnormální lásku k Bohu, kterého bohužel klamně spatřují v podobách stařeckých larev a v jiných klamných bytostech, lživých fantazií a utopiích. Končí také většinou v ústavech pro duševně choré.

Naproti tomu pravá mystika staví na absolutní pravdě, skutečnosti, a pravý mystik má všechny citové projevy vždy pod svou vůlí. V tom je podstatný rozdíl. 

Všechny projevy lživé fantazie, nesmysly, potíráme pevnou vůlí a absolutní pravdou tím, že je pokládáme za lživé, neskutečné, nesmyslné, a pro nás velice škodlivé. K jejich odstranění můžeme také s úspěchem použít autosugesci. Zásadně nepřijímáme nic, co se nám nabízí, ať je to sebekrásnější a sebe-vznešenější. jen to co si sami tvoříme, s kým se sami vědomě stýkáme (s bytostmi neviditelného světa) podle své vůle a přání, jedině to je pro nás směrodatné a za takových předpokladů nemůžeme nikdy chybovat. 

Vždy, všude a ve všem, pěstujeme naprostou samostatnost, nenecháváme se nikdy a nikde za žádných okolností, i když sebe-rafinovanějších, svést, k něčemu vyprovokovat. Pozorujeme, že čím více usilujeme o zbavení se těchto přeludů, příživníků, tím více překážek se nám staví do cesty, tím zuřivěji se námi stvořené formy-larvy našich vlastností proti nám brání, protože vědí, že musí zemřít, nedáváme-li jim potravu ve formě životní síly, kterou z nás nemohou více uvolnit.