Mírnost

Mírnost je ušlechtilá vlastnost, kterou používají všichni lidé dobré vůle. Jestliže nás někdo hněvivě a prudce napadne, mírníme se ve svém postoji a svou mírností útočníka pomalu ale jistě uklidňujeme. Mírnost znamená také to, že mírně používáme vše co nám štědrá Příroda dává. Zajisté je dobré a osvědčené přísloví: Používej všeho s Mírou! Člověk může mít ze všeho užitek jen potud, pokud opravdu používá všeho s mírou. Jestliže však překročí určitou mez přijímání toho či onoho, škodí buď svému zdraví, nebo svému duchovnímu, duševnímu vývoji. To znamená, že v takovém případě nejsme zralí ani schopní přijímat ničeho více, než sneseme a na co jsme dosud zvyklí. Nejlépe se charakterizuje mírnost v růstu samého člověka a v jeho vývoji ve všech úrovních a ve všech živlech. Člověk roste od nemluvněte, pomalu, ale jistě, a kdyby se sebelépe snažil, aby svůj růst a vývoj nějakým způsobem urychlil, nedosáhl by vůbec žádného a toužebného výsledku. Například překotné přijímání potravy nebo přemíra vědy, umění, tedy věcí, které bychom vůbec nemohli přirozeným způsobem strávit, by nás naopak jen oslabovaly a brzdily v našem vývoji, neboť vše, co nemůžeme strávit přirozeným způsobem, musíme jako nestravitelné, zbytečné, přebytečné odhodit, vytrhnout. Proto vše přijímáme mírným způsobem, nic nepřeháníme, jdeme takzvanou střední cestou, která nás vede pomalu, ale jistě k cíli, jejž jsme si vytyčili a pro nějž zde žijeme a pracujeme. 

Kdo si tuto krásnou a významnou vlastnost osvojil a prohloubil, dožije se dlouhého věku, neboť mírnost je vlastně určitý kus rovnováhy, s níž se neodchylujeme k žádným extrémům, ani doleva, ani doprava. Mírnost je náš velmi citlivý barometr, který nám vždy ukazuje, do jaké míry a jak daleko se můžeme odvážit něco podniknout nebo přijímat, zamítat, někomu pomáhat, tvořit, ničit a řešit podobné situace.

Touto vlastností intuitivně poznáváme, že jsme u určité hranice toho či onoho problému, věci, záležitosti, kterou nesmíme nikdy překročit, protože bychom si uškodili. Mírnost je mírně zvlněná hladina našeho života, pod jejímž vlivem normálně a šťastně prožíváme celý svůj život. I velké převraty, která nás snad mohou vlivem našeho osudu postihnout jako těžké překážky, se v naší životní náplni velmi mírní právě následkem naší umírněné povahy. Tato vlastnost nám pomáhá zvláště při překonávání i těch největších překážek, neštěstí, nehod, nesnází, nemocí, které přímo ohrožují naší existenci a náš život. Svou mírnou povahou získáváme také sympatie druhých lidí a současně si utvrzujeme svůj charakter a do jisté míry i autoritu tj. převahu nad ostatními bližními. Díky vlivu této vlastnosti také docilujeme všech úspěchů, zvláště v důležitých životních záležitostech: tímto svým chováním ovlivňujeme příslušné rozhodující osoby, které jsou nám nakloněny a udělají zpravidla vše, co od nich žádáme. 

Všeobecně se tedy mírnost vymyká jakýmkoliv výstřednostem, extrémům, násilnostem, nepravostem, podlostem, zklamáním, nedůvěře, neboť je univerzální vlastností, pro nás užitečnou, chránící nás proti všemu škodlivému. Upozorňujeme však, že mírnost používáme všude tam, kde je to namístě, ale ne tam, kde se vůbec nehodí a kde je třeba používat i jiné příslušné vlastnosti. Například nebudeme mírní vůči závisti, nenávisti, zlosti, pomstychtivosti, některé vášnivosti, ale naopak proti všem těmto vlastnostem bojujeme ze všech sil, dokud je nezvládneme.