Naděje

16.03.2021

Kdo má v sobě jen kousek víry, ten má i určitou naději do budoucnosti, že se mu splní něco krásného, po čem touží. Čím šlechetnější a vznešenější je jeho tužba, ideál, přání, tím více roste i jeho naděje spolu s jeho vírou. Mnohdy jsou však naše ideály tak vysoké, že na ně naše síly ani nestačí, ale naše velká touha a naděje tuto těžkou překážku přehlíží. Proto se často setkáváme s neúspěchy, které nás brzdí v našem vývoji. Proto musí být naše naděje vždy umírněná a úměrná všem našim schopnostem, silám a vlastnostem, našemu současnému stavu duchovního a duševního vývoje. Naděje se může překlenout, naplnit jen tam, kde k tomu má dobrou a pevnou oporu. Víme, že vývoj veškerých věcí a všeho stvořeného se nikdy neděje překotně, že se žádné stupně ve vzrůstu nevynechají a že vše roste a sílí pomalu, ale jistě podle univerzálních zákonů. 

Podle toho také naše naděje roste společně s naší vírou úměrně pomalu, ale jistě a v přítomné době se stále naplňuje to, co jsme s nadějí dříve toužebně očekávali. Čím jsme v tomto směru skromnější, tím více a mocněji se splňují naše naděje. Můžeme mít naděje o dosažení nejvyššího Cíle, ale zatím se k němu musíme přibližovat postupně, pomalu, ale jistě, každodenně třeba jen o malinký krůček. To nás jistě nadevše těší a takovým způsobem se naše dobré naděje co nejlépe uskutečňují. 

Úměrně k tomuto jistému postupu si dovedeme přizpůsobit i naději, kterou si rozdělíme na jednotlivé fáze svého vývoje tak, aby odpovídala skutečnosti. Například: Vtvořím si určitou naději, že za jeden rok budu mnohem dále, nežli jsem nyní, a budu-li pilně, vytrvale, trpělivě a systematicky pokračovat ve svém cvičení bez ohledu na výsledky, jistě se zvýší i má naděje, aniž bych se toho předtím někdy nadál nebo  na to pomyslel. 

Každá naděje je spojena s vírou, a jestli naše víra sílí, sílí i naše naděje, která se pak uskutečňuje zcela precizně, v což jsme původně jen doufali. Ze zkušenosti víme, že celý náš život je vlastně naděje na mnohem lepší budoucnost, a tato naděje každého člověka velmi posiluje, dodává mu sílu a odvahu, aby se dopracoval toho, v co kdysi doufal, věřil, že to přijde a že toho musí dosáhnout. 

Jsou menší či větší cíle, ideály člověka, který se podle své samostatné vůle rozhoduje o svém budoucím životě a tím také o svém osudu, jak si jej míní uspořádat podle současných poměrů. Víme, že mnozí lidé trpí dlouholetou nemocí nebo neutěšenými hospodářskými poměry, ale jejich naděje v lepší budoucnost jim dodává víru, sílu a odvahu, takže všechny tyto velmi obtížné a vyčerpávající osudové překážky hravě překonávají, neboť mají pevnou naději, že nakonec se vše změní v jejich prospěch.

Tak silná je naděje, která tak přináší dobré ovoce. Naději si někteří lidé ani dobře neuvědomují, ale jsou jí zcela naplněni s radostným pocitem jistoty, že to či ono, co je dnes tak velice tíží, musí být časem odstraněno, a proto v tento obrat pevně věří, dokud se neuskuteční. Tak mocná je dobrá naděje vždy, všude a ve všem.