Nechuť ke cvičení

17.06.2021

Blíží se hodina našeho pravidelného cvičení. Zároveň s tím si uvědomujeme určitý pocit nechuti k tomuto cvičení, protože při cvičení nemáme takové výsledky, jaké bychom podle svého názoru zasluhovali, když pilně a vytrvale cvičíme. K čemu to tedy všechno vede, není lépe toho nechat? Jak krásný je pocit, když nemusíme myslet na cvičení, které nás nuceně upoutává a z toho všeho vlastně nic nemáme, nebo jen velice nepatrně. Jak krásný je život bez cvičení a bez starosti o tyto věci, které se nám stejně tak jako tak jednou musí automaticky dostavit. Takto a podobně nás překvapuje negativní (pasivní) vlastnost nechuť ke cvičení. Je to velmi mocná překážka, na níž ztroskotalo nejvíce žáků. Je to aspekt negativní (pasivní) vlastnosti lenost, která zde napřed vystrkuje růžky, a když ani to nepomůže - my přece jen každodenně cvičíme - přepadává nás při samém cvičení ospalostí, malátností, nezájmem a podobně.

Dosáhnout určitých dobrých výsledků při cvičení není tak snadné, neboť ákášický princip při uvolňování našich vnitřních mocí a sil, poznání zde klade absolutně spravedlivě těžké překážky, a to zvláště těm, kteří to myslí nadevše upřímně, opravdově. A to je jedno z nejdůležitějších dobrých znamení, že si nás ákášický princip všímá a dává nám tak jasně najevo svou nevýslovnou lásku. Proto si těchto negativních (pasivních) vlastností - nechuť ke cvičení a jiné -musíme velice vážit, protože nás velmi posilují ve vůli a vedou nás vždy jen k úspěchům, i když se nám výsledky cvičení zdají všelijaké, nedostatečné.

Nechuť ke cvičení je dobrým ukazatelem, jak dalece jsme ve svém přesvědčení a ve víře jisti, že již nikdy neuděláme ani o krok zpět, že se již nikdy nevzdáme magické cesty, a tedy ani svých cvičení. Čím více na nás nechuť ke cvičení útočí svými prostředky a pomocníky, jako je například falešná lítost a zklamání, tím lépe pro nás - tím více sílíme ve skálopevné víře a v nezlomné vůli a vytrvalosti. Nakonec se nám cvičení stává každodenním zvykem, kterému vždy a za každých okolností věnujeme určitý volný čas a nikdy od něho neupustíme, ať jsou překážky jakékoliv, sebetěžší. Za tokových předpokladů nás nechuť ke cvičení již nikdy nemůže strhnout od pravidelného cvičení, při němž zůstáváme až do konce fyzického života.

U některých žáků slaví vlastnost nechuť ke cvičení své vítězství. Jsou to většinou žáci slabé vůle anebo žáci, kteří se dali na tuto cestu s postaranými sobeckými úmysly. Nechuť ke cvičení doprovázena zpravidla leností je každodenně natolik přemáhá, že dnes vynechají jedno cvičení, zítra druhé. Slíbí si, že to zase pozítří nahradí a dohoní. Pozítří jsou však příliš unaveni, takže cvičení vykonají pouze povrchně. Výsledky jsou v tomto případě opravdu chabé, a proto také jejich víra klesá. Jsou zřejmě nedočkaví a netrpěliví, a tak stále pokračují v nedbalém vykonávání cvičení, jež velmi často vynechávají, a to zvláště mohou-li se vymluvit na nějakou překážku, jako je návštěva, ospalost, únava, zaměstnání a podobně. Konec je jasný - přestanou cvičit a tím je jejich započatá cesta u konce. Nejsou pro ni dosud zralí. Přitom si však nesmí na nikoho nic naříkat: až jednou přejdou do astrální úrovně, pak uvidí, o co krásného se připravili vlastní vinou.