Nečistota

22.12.2020

V nečistotě žije pouze nevyrovnaný svět, člověk. A právě takový člověk pojmenoval podle tohoto názoru řadu věcí, výrazy, které pro něj znamenají nečistotu. Pod pojmem nečistota zpravidla rozumí špínu, bláto, prach, hnůj, znečištěný vzduch, výkaly, znečistěnou vodu a vůbec vše hmotné, co je nějakým způsobem znečištěné, ovšem podle jeho názoru. 

Tyto výrazy a jejich význam plně odpovídají běžným potřebám ve hmotné úrovni v obyčejném životě. Z hermetického hlediska nečistota existuje pomyslně jen ve vývojovém stádiu jednotlivých žáků a znamená vlastně všechny duchovní (rozumové, myšlenkové) a duševní (astrální, citové) pojmy, dojmy, které žák nemůže dosud zvládnout v důsledku živlové nevyrovnanosti (nerovnováhy). Prakticky vzato je to vlastně podléhání různým vášním, svodům. Jsou to tedy chyby, jichž se člověk vědomě či nevědomě dopouští. Takzvaná hmotná nečistota vůbec nepřichází v úvahu. Hmota zůstává hmotou, ať má vzhled sympatický (čistý) nebo nesympatický (nečistý). Jen člověk, který s hmotou pracuje (tedy s vlastním hmotným tělem), si může hmotu upravit podle své potřeby a podle svých zájmů. Bývá však pravidlem, že čistému duchu patří i čistá košile a kabát: tj., čistá duše miluje i čistý zevnějšek, hmotné tělo. 

Ze zkušenosti víme, že mnozí lidé své negativní (pasivní) vlastnosti zakrývají krásným čistým šatem, zevnějškem, neboť dobře vědí, že krásný oblek staví člověka do lepšího světla, nežli když stále chodí v témže usmoleném oděvu. Čistý a úhlední přizpůsobivý šat má velký vliv a dobrý dojem na lidi, kteří například rozhodují o přijetí některé osoby do zaměstnání a o její existenci vůbec. 

Již z tohoto případu vidíme, že i zevní čistota tvoří součást člověka: působící na jeho charakter tak, aby se vždy na příslušných místech před veřejností a u vlivných jednotlivců, činitelů představoval vždy v čistém, úhledném zevnějšku. Takový způsob vystupování mu přináší i ovoce, tj., mnohé životní úspěchy, zvláště tam, kde tento způsob chování doplňuje ještě svými vyrovnanými vlastnostmi (duchovními a duševními). 

Naopak člověk nečistý ve svém zevnějšku a ponejvíce zatížený vnitřními negativními (pasivními) vlastnostmi působí špatným dojmem na své vlivné bližní, u nichž zřídkakdy dosahuje dobrých úspěchů. Nečistý duch a duše jsou ve skutečnosti nevyrovnané vlastnosti všech čtyř živlů, tj., ohně, vzduchu, vody a země. 

Protože Prozřetelnost ve své absolutní čistotě nemohla stvořit nic špatného: nečistého, neexistuje tudíž ve všem stvořeném a ve všech úpravních nic zásadně nečistého, a proto v absolutní pravdě z hlediska univerzálních zákonů nikdy a nikde neexistuje žádná nečistota. Tento názor však mohou uplatňovat a prožívat pouze lidé, kteří na své cestě do Věčnosti dosáhli určité vyšší úrovně. 

Z magického stanoviska tedy nemůžeme tvrdit, že hmota je nečistá, ale jen že má určitou formu, vnitřní skladbu, rozměry a úhledný, příjemní vzhled, nebo neúhledný, nepříjemný (antipatický) vzhled podle jejího vývoje, vlastností. 

Také všechny negativní (pasivní) vlastnosti všech živlů jsou naprosto čisté a mají také svou odpovídající formu, zabarvení a hlavně svůj jedinečně důležitý výchovný účel.