Nedostatek sebeovládání

12.04.2021

Nedostatek sebeovládání je velká chyba, trhlina v našem chování, charakteru. Nemáme dostatek pevné vůle, abychom poručili vlastnostem, jak se mají správně utvářet a jaký má být jejich správný postoj. Naopak některé tyto vlastnosti, zvláště negativní (pasivní), jako je například hněv, zlost, nenávist, závist, zlodějství, kleptomanie, škodolibost a podobně, nám natolik přerostly přes hlavu, že nejsme schopni, abychom je při jejich působení ovládli, ale naopak ony samy jsou pány situace a vytvářejí v nás takové podmínky, jež nás stavějí do světla poslušných sluhů, otroků. Tak například stačí vmést nám do tváře jakoukoliv sebemenší urážku a my ihned vzkypíme hněvem, zrudneme zlostí a hned nato se z nás vylije prudká urážlivost v podobě zlostných a urážlivých slov, nadávek, výhružek, sprostot atd. Nejsme již pány situace, neboť nás úplně ovládají urážlivost a hněv. Teprve když se po tomto prudkém výbuchu poněkud probereme z nepřirozeného stavu, zpozorujeme účinky naší projevené vlastnosti na bližním a teprve tehdy si jasně uvědomujeme svou chybu a litujeme svého činu, popřípadě se omlouváme. 

Tento nedostatek sebeovládání je velmi nepříjemným zejména u osob, které zaujímají významná postavení v úřadech, ústavech, ve školách a podobně. Je velmi trapné, když se některý z představených při nepříjemném úředním jednání neovládá a dá se strhnout hněvem, zlostí, urážlivostí, netrpělivostí a podobnou negativní (pasivní) vlastností. Za takového stavu není dotyčný úřední orgán schopen, aby záležitost správně a spravedlivě vyřídil, ale jedná vždy pod osobním vlivem svých rozpoutaných vlastností. To mu velmi škodí a postižený si na něj právem stěžuje. Teprve citelné následky takového chování mohou takovou osobu přivést ke slušnějšímu chování, jednání. 

Někdo nedovede ovládat své city, například je při určité rozpravě, přednášce rozrušen tím, že mluví veřejně před společností nebo před menším shromážděním. Jeho hlas je rozrušený, citově neklidný, nepřirozený. Bývá to zpravidla strach, tréma, které jej citově strhují, když vystupuje před publikem, a proto dokonale neovládá svůj hlas a kazí tím dobrý dojem z celé přednášky. 

Tyto zde načrtnuté případy jasně ukazují, že v sobě máme nedostatek pevné vůle k ovládání svých citových vlastností. Citová stránka povahy má být vždy pod naší vůli. Proto k odstranění nedostatku sebeovládání pěstujeme pevnou vůli, jíž své city krotíme, ovládáme. Při zlosti, hněvu si pomáháme naprostým klidem, lhostejností a chladným chováním (ledovým pocitem), proti urážlivosti stavíme naprostou neurážlivost, naprostou netečnost, pocit klidu za každou cenu, neboť ve skutečnosti nás nemůže nic na světě urazit, vše je pro nás výchovné a moudré, poučné. Tedy i jmenované negativní (pasivní) vlastnosti jsou naprosto čisté, moudré a mají jediný úkol: vychovávat člověka.