Nedůtklivost

30.09.2021

Nedůtkliví lidé jsou zpravidla také urážlivý. Nesnášejí totiž nic, co by se jich mohlo nějak nepříjemně dotknout. Proto buď na naše upozornění vůbec neodpovídají, nebo když určitou poznámku opakujeme, vyhrknout dost nepříjemným tónem. Mnohdy jsme až překvapeni jejich nedůtklivostí, zvláště když v námi pronesené poznámce nespatřujeme nic špatného, co by se těchto osob mohlo nějak nepříjemně dotknout. Nedůtklivost je vlastně určitý druh urážlivosti s tím rozdílem, že dotyčné osoby to neberou tak vážně jako při pravé urážlivosti. Nakonec se po vysvětlení s věcí smíří a zůstávají zase našimi příteli, i když naší poznámku mají mnohdy neodůvodněně za nevhodnou. 

Takové osoby mívají slabé nervy a každá sebemenší maličkost se jich dotkne buď příjemně, nebo nepříjemně - jsou nedůtkliví. Příklad: Matka posílá dospělou dceru ke své sestře, avšak dcera nečeká ani na důvod, proč ji tam matka posílá, a nevrle skočí matce do řeči - praví: ale co bych tam dnes dělala - a tím dává zřejmě najevo svou neochotu a zároveň nedůtklivost, že ji tam matka posílá, když tam nerada chodí, protože má zcela jiné zájmy.

Jiný příklad: Někdo nese na rameni kosu tak nešikovně, že hrozí nebezpečí, že by se o ni někdo kolemjdoucí poranil. Kolemjdoucí člověk, který to zpozoroval, jej na tuto nebezpečnou okolnost upozornil. Člověk nesoucí kosu se však k němu nevrle obrátil, zřejmě ve špatné náladě, a odsekl, aby si raději hleděl svého a nechal ho na pokoji. Přesto však kosu obrátil ostřím k sobě. Jindy zase takovému nedůtklivci něco zdravě žertovného nadhodíte a on, jako by vyletěl z kůže, se na nás oboří, že jste sprostý chlap. Tak pracuje nedůtklivost, ovšem kdo trochu zná lidské povahy, ten se tomu jen zasměje a nedůtklivci se omluví a tak to vždy nakonec dobře dopadne. Pokud však nedůtklivost souvisí s urážlivostí, tam se následky nedůtklivosti nedají tak snadno napravit a nedůtklivec současně postižený urážlivostí vás ignoruje i nenávidí, protože nemůže pochopit vlastní význam toho, co mu bylo, i když přátelským způsobem, řečeno. Je současně uražený a uraženým zůstává i po případném přátelském vysvětlení. 

Z těchto důvodů je zřejmé, že nedůtklivost vždy reaguje na něco, co je dotyčné osobě nemilé, nepříjemné, zejména pak jestliže ji přátelsky upozorníme na některé chyby, omyly, jichž se dopouští, i když je to v jejím vlastním zájmu. 

Nedůtklivost odstraňujeme správným poznáváním svých chyb a omylů, tedy vlastností, které nás automaticky přivádějí do stavu nedůtklivosti, jestliže nám jsou sdělovány jinou osobou. A pokud si tyto chyby , omyly poctivě přiznáváme a za upozornění naopak poděkujeme a hledíme, abychom se těchto chyb, omylů více nedopouštěli. Tím si zároveň posilujeme své nervy. 

Opakem nedůtklivosti je upřímné a otevřené přijímání upozornění a rad ohledně všeho, co se týká naší osobnosti, hlavně pak svých chyb, omylů a negativních (pasivních) vlastností, o nichž zpravidla ani nevíme, anebo jen velmi málo, protože negativní (pasivní) vlastnosti velmi dobře střeží svá tajemství, aby nebyly svým stvořitelem a živitelem poznány a odstraněny. To musíme mít na zřeteli.