Neodsuzování a nepomlouvání bližního

18.11.2020

Jak velmi důležité je znát zákon karmy, osudu, který je pro každého absolutně spravedlivý, ale také neúprosný! Tak na prvém místě zvláště zdůrazňujeme, že vše, co člověk myslí, prožívá o svém bližním a dělá bližnímu, skutečně myslí, prožívá a dělá jen sobě samému, a to s mnohanásobnou intenzitou, než jakou věnuje svému bližnímu. Jestliže to dělá v dobrém a šlechetném úmyslu, odráží se jeho působení mnohonásobně v něm samém v témže smyslu. Jestliže se však zaměří na působení a přání něčeho zlého, negativního vůči svému bližnímu, vrací se mu neodvratně totéž s mnohonásobným účinkem. 

Nedůležitější ze všeho působení na bližní je neodsuzování a nepomlouvání žádného člověka na světě. Neboť v opačném případě bychom jen odsuzovali a pomlouvali sebe, a to mnohonásobnou silou. Zpravidla ty vlastnosti, které odsuzujeme u druhých lidí, máme sami a  za ně se sami odsuzujeme, ovšem nevědomky, ale velmi účinně tak, že když se dostaví následky našeho odsuzování, jsme jimi přímo překvapeni, a to právě v době, kdy to nejméně očekáváme. Kdo má ještě to štěstí, že si při tomto překvapení vzpomene na minulé odsuzování bližního, je na tom dobře, pochopí-li správnost účelu a následku jím kdysi stvořené příčiny. Je-li upřímný, v takovém případě se mu otevřou oči a on si jasně uvědomí, že člověku není nikdy radno a prospěšnou pomlouvat a odsuzovat druhé lidi. Neodsuzujeme-li a nepomlouváme-li nikdy nikoho, získáváme tím velmi užitečnou schopnost, že můžeme po určitém výcviku jasně číst a poznávat myšlenky, pocity a úmysly druhých lidí, tedy pravdivě poznávat jejich povahy, charaktery. Na neodsuzování a nepomlouvání klade astrál velký důraz a takové lidi, kteří rádi odsuzují a pomlouvají, nikdy nepřipustí ke zřídlu Pravdy, aby tam četli a poznávali charaktery druhých lidí, které pomlouvají a odsuzují. Proto si žáci magického umění, dopustí-li se takových hrubých chyb, zpravidla zastavují jakýkoliv postup magií, jsou vyřízení. Tak přísné a důležité jsou tyto věci, kterých se musíme za každou cenu navždy vyvarovat.

Jak často se dnes setkáváme s podobnými projevy na veřejnosti. Lidé, kteří za to nesou odpovědnost, sami sebe odsuzují a pomlouvají a samozřejmě se u nich dostavují i příslušné následky s mnohonásobnou účinností, protože to prohlašují veřejně. Zasvěcenec si o těchto věcech udělá jasný obraz a poznává charaktery zmíněných lidí nebo celé společnosti, která za to nese odpovědnost. Prakticky slyšíme, že ten či onen udělal to a to špatného nebo nedovoleného, nebo řekl něco, co se druhým nelíbí, a že je to hlupák, darebák, zloděj, lenoch, zrádce a že je třeba, aby byl za to co nejpřísněji potrestán, odsouzen a podobně. To je odsuzování a pomlouvání. Zpravidla jsou takové řeči, projevy všech pomlouvačů odsuzovatelů zkreslené, nebo vůbec neodpovídají skutečnosti. 

Něco jiného je však konstatování pravdy, že ten či onen člověk má ty a ty vady, negativní (pasivní) vlastnosti, že se dopouští chyb a omylů, že se nechová slušně, že je nepoctivý, nespravedlivý, ale přitom se kvůli jeho chování nikdy nedotýkáme jeho charakteru, vlastností, ať je jakýkoliv, třeba sebešpatnější, nikdy jej neodsuzujeme ani nepomlouváme.

Tyto velmi důležité vlastnosti je třeba mít stále na zřeteli, protože s nimi velmi často přicházíme do  styku prostřednictvím jiných osob, a jestliže jejich pomluvy a odsuzování akceptujeme, jestliže s nimi třeba jen v myšlence nebo v pocitu souhlasíme, jsme lapeni společně s pomlouvači a neseme také svůj díl zodpovědnosti - a jsme-li mágové, tím tíživější jsou pak jejich následky.