Nepovolnost všude tam, kde je namístě

17.08.2021

Svou nepovolností se všude tam, kde je namístě, chráníme před všemi možnými škodlivými následky. Kdybychom například povolili a popustili uzdu jedné ze svých vášní tak, aby nás vedla a ovládala, stávali bychom se jejími otroky. Povolíme-li jen jednou, pak toto uvolnění stačí, abychom povolili i po druhé a potřetí, až by nám vypadly otěže z rukou, následkem čehož bychom ztratili nadvládu nad negativními (pasivními) vlastnostmi a tyto vlastnosti by pak samy převzaly úlohu řidiče a ovládaly by nás, jak by samy chtěly. Proto jsme na sebe v této zásadní věci přísní a nepovolní, abychom se vyvarovali živlové nevyrovnanosti, jež by nás krutě a nevyhnutelně postihla. 

Nepovolujeme v našem rozhodnutí, v názorech, v přesvědčeních všude tam, kde by nám mohla vzniknout škoda, ať už materiální nebo prestižní, morální, duchovní, duševní a v jiných podobných směrech. V prvé řadě nepovolujeme v ničem, pokud jde o naší magickou cestu, magická cvičení, magické práce a úkoly, protože tyto posvátné věci jsou pro nás nadevše ostatní. 

Nepovolnost se používá také k dobrým výchovným účelům. Například: Žák je lenoch, ledabylý, nemá své úlohy v pořádku, je nepozorný, roztržitý a učitel s ním po dobrém nic nesvede. Uloží mu tedy takzvané domácí vězení, to znamená, že celý týden nesmí odcházet z domova za jakoukoliv zábavou či na toulky, ale že tento čas musí plně využít k učení, aby dohonil to, co dosud zameškal. Rodiče však žádají učitele, aby tento trest odvolal, že syna napomenou sami a že se syn bude zase dobře učit. Dobrý učitel však trvá na uskutečnění trestu z výchovných a prestižních důvodů a rodičům přátelsky vysvětlí, že trest uložený jejich synovi je pro něho dobrý výchovný a nápravný prostředek a že se jistě nemine výsledkem, budou-li sami hledět, aby jejich syn trest poctivě splnil. 

Jiný příklad: Přijde dcera k otci a prosí ho, aby ji daroval určitou sumu peněz na různé důležité věci, které si chce koupit. Ale otec svou dceru dobře zná, ví, že je marnotratná, že by jí v takovém případě podporoval jen v hýřivosti, marnotratnosti, libůstkářtsví a v neskromnosti, neboť také dobře zná její hmotné poměry, které jsou dobré - je vdaná a dobře zaopatřená. Když tedy toto vše uvážil, rozhodl se, že jí požadované peníze nedá a vymluví se, že sám nemá peněz dostatek. Dcera ovšem ihned pláče a dál na otce útočí. Ale dobrý otec nepovolí, protože dobře ví, že by tím sobě a dceři jen uškodil. 

Jiný příklad: Rozhodl jsem se, že dnes vykonám určitý magický úkol, který je pro mne velmi důležitý. Tu přijde manželka a prosí mne, abychom právě dnes šli do kina, kde dávají velmi zajímavý film, na který by se ráda podívala. Vysvětluji jí, že mám nějakou neodkladnou a velmi důležitou práci, kterou chci vykonat právě dnes večer. Může jít do kina sama, nebo snad zítra bychom mohli jít společně. Ale chyba lávky, žena se cítí uražená a moje omluvy vůbec nepřijímá. Já však přesto zůstávám nepovolný, protože jde o mé magické rozhodnutí, které je pro mne nadevše důležité, důležitější nežli kino a urážlivost mé ženy. 

Naprosto nepovolní jsme v případě, že jsme někomu něco slíbili, že jsme dali někomu své slovo, že pro něho něco důležitého vykonáme, že se tam či onam dostavíme, nebo když jsme složili přísahu v souladu se svým přesvědčením a pro nějaké jiné povinnosti, malichernosti bychom chtěli své slovo, daný slib a přísahu zrušit, nedodržet je. V případě, že bychom přece dané slovo, slib, pomoc, přísahu bez vážných a omluvitelných důvodů nedodrželi, dopustili bychom se těžké chyby, kterou bychom nemohli ani napravit, neboť by to byl dokonce hřích proti Duchu svatému. A to si jistě všichni dobře rozmyslíme!