Neprozíravost

Kdo si nevšímá účelu, příčin a následků každé věci, záležitosti, problému a nepamatuje na jejich budoucí užitečnost nebo škodlivost, ten bývá neprozíravý.

Praxe: Vláda vypracuje určitý návrh zákona a předloží jej parlamentu ke schválení. Protože věc se týká více udržování vládní moci nežli zlepšení občanských práv, parlament přes tuto zřejmou okolnost zákon schválí, jelikož jde hlavně o udržování moci ve státě vládou a parlamentem. Okolnost, že občané, voliči jsou tímto zákonem omezeni ve svých právech, je pro vládu a parlament vedlejší. Zákon vejde v platnost a za několik let se objeví jeho pravá účelnost, tj. udržování zákonodárné moci vládou a parlamentem na úkor občanských práv. A nyní vyvstává silná opozice z lidu, který volá po nápravě, ale marně, protože vláda a parlament si zákonem zajistili svou moc na dlouhou dobu. Dojde k protestním stávkám, opozice v parlamentu je ale slabá, a tak občanům nezbývá nic jiného, nežli násilím donutit parlament k novým a naprosto svobodným volbám do parlamentu. Dochází k revolučnímu hnutí, které si vyžádá mnoho lidských životů. Pro tuto neprozíravost při schvalování takového licoměrného zákona dochází třeba i v daleké budoucnosti k tvrdým bojům o moc ve státě, která by měla správně patřit zvoleným zástupcům všeho lidu místo hrstce lidí, kteří by chtěli až do své smrti vládnout v zemi podle své libovůle.

Žijeme ve hmotné úrovni normálním životem lidí, kteří nemají zájem o to, jak to s námi dopadne v době našeho stáří a smrti. Žijeme bezstarostně, nevšímáme si, jak lidé žijí ve skutečnosti a jak od nás odcházejí do Věčnosti. Ani do vesmíru se skoro nikdy nepodíváme, abychom shlédli to nekonečné, věčné a nesmrtelné divadlo univerzální Přírody, jejíž nepatrnou součástí (zrníčkem) jsme také my na této planetě Zemi, a nezahloubáme se do své duše, která by k nám mluvila kosmickou řečí, abychom poznali, proč tu jsme a proč tu žijeme. Jistě ne nadarmo. To vše neděláme a nevnímáme, protože jsme po této stránce také neprozíraví a nemyslíme na naší přípravu a cestu do Věčnosti. Prožili jsme svůj život nadarmo. A kolik životů bychom ještě promarnili, kdybychom se opravdu stali neprozíravými. 

Neprozíraví lidé ulpívají jen na svých čistě sobeckých zájmech, nemyslí při to na své bližní, ale ani na svou pravou vnitřní podstatu. Pro tuto jejich sobeckou vlastnost jim všechny tyto nadevše důležité věci, poznání unikají a oni nakonec propadají jen následkům svých sobeckých příčin. Je to jejich absolutně spravedlivý osud. 

Proti neprozíravosti stavíme prozíravost, tj. moudrost, kterou poznáváme jádro každé věci, její příčinu a následek, a tudíž i její pravý užitek. Řešíme-li každou věc z univerzálního hlediska, zvláště tu, která se týká našeho vnitřního a zevního života, vždy, všude a ve všem docílíme úspěchu.