Nerespektování bližního

01.10.2020

Jsme v zásadě zvyklí jednat s každým bližním vždy slušně, poctivě a upřímně. Někdo má však v tomto směru odlišnou povahu. Nerespektuje oprávněné přání, žádosti, návrhy, názory, problémy svých bližních, nejvíce ze sobeckých důvodů. Příklad: Někdo si donese určitou žádost na stavební úřad, kde žádá o okamžité opravení vodovodu nebo o pročištění kanálu, protože mu voda a kanálové splašky již přetékají do domu a hrozí velké nebezpečí, že dům bude v základech (ve sklepích) zaplaven. Pohodlný úředník žádost sice příjme, ale upozorní, že má málo dělníků a že opravu dá provést později. V takovém případě úřední osoba nerespektovala oprávněnou žádost potřebného občana a způsobila tím škodu, neboť voda nepočká, takže zaplavila sklepy ohroženého domu. Teprve po ostrém zákroku u nadřízených úřadů se dostavila pomoc. Jiný případ: Jedeme vlakem. Osobní vozy jsou přeplněny cestujícími a nikde není místo k sezení pro nově příchozí. Přijde jeden stařeček, velmi slabý a chatrný, dívá se kolem, kde by mohl usednout, ale místo nikde není a také nikdo ze sedících nemíní tomuto stařečkovi nabídnout své místo. Sedí zde i mladé osoby, děti, zdraví lidé, ale nikdo z nich nemá trochu soucitu a respektu ke stáří.

Úředník na svém pracovišti nerespektuje bližního tím, že příchozího člověka (žadatele o nějaké povolení, průkaz apod) nechá klidně čekat, než úplně dokončí svou práci, trvající třeba půl hodiny. Nenabídne mu ani židli k sezení, neomluví se, proč jej nechává tak dlouho čekat, a když dojde na projednávání, ještě mu vyčítá, že nemá vše v pořádku, místo aby jej o tom slušně poučil. K událostem na silnicích a jím podobným věcem se nebudeme ani vyjadřovat.

Celkem nerespektujeme bližního všude tam, kde mu něčím vědomě a sobecky škodíme, kde mu odpíráme nějaké právo, třeba jen z malicherných důvodů, kde jej sobecky přezíráme a podceňujeme, zvláště jeho vlastnosti. Když například ženě upíráme její rovnoprávnost, a zejména tím, že někoho pomlouváme nebo jej odsuzujeme. 

Negativní (pasivní) vlastnost nerespektování bližního vyvěrá ze sobectví a je velmi rozšířena. Proti ní se stavíme opačnou vlastností respektování bližního, protože ve skutečnosti nerespektujeme ne onu osobu, ale její charakter, její vlastnosti, jež jsou absolutně čisté a výchovné a tvoří její osobnost. Proto zásadně vždy respektujeme bližního hlavně s jeho pozitivními (aktivními) i negativními (pasivními) vlastnostmi. Ovšem nerespektujeme jej tam, kde jedná protizákonně, protože v takovém případě bychom byli třeba i zodpovědní za něco, co jsme mu neoprávněně vydali, povolili apod. 

Z magického hlediska však respektujeme všechny jeho vlastnosti, myšlenky, pocity, činy a veškerou jeho činnost, po které nám nic není, neboť respektujeme jeho osud, svět Příčin, který je pro nás vždy nedotknutelný!