Nerozhodnost (voda)

06.10.2021

Přijdou okamžiky, kdy jsme v práci, v jednání nerozhodní, takže nevíme, co máme v určité situaci podniknout. Tato nerozhodnost vzniká z přerušení naší plynulé činnosti následkem nějaké vážné překážky, kterou musíme nejprve odstranit. Například: Jdu sklidit obilí, a než dojdu na pole začíná se mračit. Jsem na rozpacích, přímo nerozhodný, co mám nyní dělat. Pustit se do žnutí, anebo vyčkat, až jak se dále ukáže počasí? Nebo mne již několik dní velmi bolí žaludek a já se stále nemohu rozhodnout mám-li jít k lékaři, nebo mám vyčkat, až bolest v žaludku přejde. Jiný příklad: Velitel vojenské jednotky bojující na frontě obdrží rozkaz, aby ihned a bezpodmínečně zahájil útok na nepřítele v určitém směru. Velitel jednotky má však bezpečné informace, že nepřítel je ve směru přikázaného útoku dost nedostupný pro velmi nepříznivý terén, kdežto ve směru jiném je zcela blízko. Kdyby podnikl útok nevýhodným směrem, jak mu bylo nařízeno, obnažil by své levé křídlo a vydal by se velkému nebezpečí, že bude zaskočen. Jelikož jde však o okamžitý a bezpodmínečný rozkaz, je opravdu nerozhodný, co si v této beznadějné situaci počít, protože útok by rozhodně ztroskotal a mnoho jemu svěřených vojáků by přišlo o život. Další příklad: Já jako nezasvěcený člověk potkám žebráka, který mne prosím o almužnu. Ze zkušeností vím, že mnoho takových práce schopných lidí chodí žebrat a potom darované peníze zpravidla propijí a prohýří. Onen člověk je sice dost chatrný, otrhaný, ale přesto se mi zdá podezřelý. Jsem opravdu nerozhodný, mám-li či nemám-li mu darovat požadovanou almužnu. 

Nebo ke mě přijde vdaná dcera a žádá mne o okamžitou peněžní pomoc na léčbu do lázní. Naříká si na stálé nesnesitelné bolesti a slabost v celém těle. Lékař ji sice léčí, ale nic to nepomáhá, a teď se právě vrátila z lázní, kde se trochu osvěžila, a chce v léčbě pokračovat, aby se docela uzdravila. Poradil jsem jí, aby si vzala velmi účinné léky od jednoho známého dobrého lékaře, který by ji jistě vyléčil. Současně jsem ji upozornil, že peníze v lázních asi vyhodí nadarmo. Dcera však trvá na svém a já jsem opravdu za této situace nerozhodný, mám-li jí tak značnou sumu půjčit. Peníze jsem těžce vydělal, její muž také vydělává a ona jako manželka by se v prvé řadě měla obrátit na svého muže, a nikoliv na starého otce.

Ve všech zde uvedených případech je třeba v prvé řadě si věc náležitě rozmyslet a potom se teprve rozhodnout. V tom případě naše rozhodnutí platí a nesmíme se dát někým třeba uprosit, tj. zviklat, abychom se rozhodli proti svému přesvědčení. To by byla chyba. Zvláště v důležitých případech na sebe bereme i velkou zodpovědnost. Například velitel útvaru obdržel rozkaz, aby okamžitě a bezpodmínečně provedl útok na nepřítele za nepřekonatelných podmínek. Proto se v takových případech rozhodujeme inspiračně nebo intuičně, což je nejistější způsob řešení takového případu. 

V případě nerozhodnosti, máme-li někomu pomoci nebo ne, se zase řídíme nejprve zralou úvahou, a nemůžeme-li dojít k jasnému závěru a rozhodnutí, abychom neuškodili sobě ani bližnímu, obrátíme se do svého nitra, které nás v této důležité věci jistě nezklame. Tam obdržíme jasnou odpověď ano, nebo ne. Někdo je například karmicky zatížen a musí své příčiny zaseté do světa Příčin vyrovnat. Jsou to určité následky jako nemoci, bída, hlad atd., Kdybychom mu v tomto utrpení ulehčovali, dopouštěli bychom se velké chyby, protože bychom zasahovali do osudu takového člověka. Současně bychom ale na sebe přejímali i část jeho karmy, tj. následků, utrpení v tom rozsahu, jak dalece jsme mu v utrpení pomohli. 

Všeobecně řečeno, setrváváme-li v nerozhodnosti, děláme jednou tak, potom zase opačně a vždy to pro nás špatně dopadne, protože se necháme touto vlastností houpat sem a tam. Tato vlastnost by nám velice uškodila také v našem povolání: ani v magii bychom nemohli pokračovat dále. Proto tuto vlastnost rázně odstraňujeme naprostou rozhodností buď tak, či onak.