Nerozvážnost (oheň)
Motto: Nerozvážností ohrožujeme sebe a své bližní.
Při nerozvážnosti se člověk dopouští té chyby, omylu, že se o něčem rozhoduje ihned, aniž by si náležitě uvědomil, ocenil všechny okolnosti, příčiny atd., směřující k určité věci, vše pak dohromady uvážil a pak se teprve rozhodl, co má v daném případě udělat. To se samozřejmě týká jen těch případů, při kterých je nám dána možnost časového uvážení. Jinými slovy, vše musíme vykonat s rozvahou a v naprostém klidu, abychom svou nerozvážností neutrpěli nějakou škodu na zdraví, majetku apod.
Nerozvážnosti se dopouštíme zejména tehdy, když je náš rozum ovlivňován různými přiléhavými, negativními city, prostředím, jinými osobami, zrádnou příležitostí, tedy když cit vítězí nad vůlí nebo jestliže zlovolná sobeckost obestře všechny naše dobré předpoklady, dobré vlastnosti, dobré svědomí. V takových případech je třeba naučit se ovládat zvláště své vášně, city, chtíče, sobectví, to celé kompletní malé a nepatrné "já" které v nás mnohdy tak nevázaně bojuje a diktuje nám, co by si přálo, aby se co nejvíce nasytilo tím, po čem svými vlastnostmi touží, baží.
Nerozvážnost je vlastně neuvážený skok do tmy, který také nese své ovoce a hlavně ponaučení. V prvé řadě přináší zklamání, rozčarování, protože jsme v nerozvážnosti ovládání různými city, nikoliv střízlivými, a protože nemůžeme okamžitě pochopit pravou podstatu věci, totiž pravdu, abychom ji hodnotili tak, jak vyžaduje a zasluhuje.
V důsledku toho se dostavuje určitá skleslost (deprese), falešná lítost, hněv, pomsta a jiné negativní vlivy, stavy, vlastnosti, které přímo lomcují naší osobností a čerpají z ní co největší kus naší životní síly, tj, ujídají z naší mísy, aniž si to uvědomujeme. Nepoučí-li se nerozvážný člověk ze svých chyb, způsobených právě touto vlastností, mravně i fyzicky upadá a tato jeho vlastnost v něm stále sílí, neboť mu připravuje co nejvíce takových příležitostí, při kterých se u něho může projevit a z tohoto stavu těžit.
Starší lidé bývají touto vlastnosti již dosti poučeni, a proto jsou v tomto směru mnohem vyrovnanější, a tudíž i rozvážnější.
Přichází-li příležitost nenadále a je-li nutné se ihned rozhodnout, co je třeba v daném případě udělat, tu je moudrá nadevše. Takovou okamžitou radu, rozhodnutí poznáváme v intuici, inspiraci, která nikdy neselže, jestliže jsme pro ni zralí. Na druhé straně je také možno rychlým a správným myšlenkovým pochodem ihned rozebrat celou situaci a dojít co nejrychleji ke správnému závěru, co máme udělat. K tomu je třeba určitá praxe a zdokonalování ducha a duše - duchapřítomnosti.