Nesmlouvavost

19.04.2021

Jsme-li pevně přesvědčeni o své věci, problému, který provádíme, podnikáme, řešíme, s nikým o tom nesmlouváme v tom smyslu, abychom svůj názor, postup, práci nějakým způsobem měnili. Lidé se ze sobeckých důvodů nebo z domýšlivosti, že věci lépe rozumějí, rádi pletou do věcí, po kterých jim třeba vůbec nic není. Nebo chtějí ukázat svou pochybnou nadřazenost, a proto s námi smlouvají, abychom jejich názory, řešení přijali za vlastní, jak si to představují oni. V takovém případě, nejde-li o našeho představeného, který si výslovně přeje, abychom tu kterou věc, záležitost zpracovali jinak, si nedáme do svých věcí nijak mluvit a provedeme vše sami podle své vlastní vůle a přesvědčení.

Také v jiném směru jsme nesmlouvaví. Někdo ze známých nás požádá, abychom s ním a s jeho manželkou šli na taneční zábavu. Stále nás na to připravuje a spoléhá, že přece jen přijdeme na vybranou zábavu, která prý skýtá vrcholné pobavení. Ale my máme před sebou jiný velmi důležitý úkol, který jsme si předsevzali, že totiž nejlepší společenskou zábavu vynecháme z magických důvodů, abychom dokázali, že si také dovedeme něco odepřít a že nejsme na ničem závislí, zvláště na těch nejlepších pochoutkách a atrakcích hmotného světa. Z toho důvodu účast na zábavě tohoto druhu s díky odmítneme a vhodně se vymluvíme. Ohledně této věci nikdy nesmlouváme, neboť je nám jasná a my své předsevzetí za každou cenu dodržíme.

Ještě důležitější případ: Jsme vášnivými kuřáky. Vykouříme až třicet cigaret denně. Protože nám kouření škodí na zdraví a je to vlastně vášeň, rozhodneme se, že se v kouření omezíme na nejmenší míru a po určité době kouření vůbec zanecháme. Tímto způsobem hodláme svou vášeň kouření zlikvidovat. Proto se rozhodneme, že první týden snížíme počet cigaret na dvacet kusů denně, třetí týden na patnáct kusů denně, čtvrtý týden na deset kusů denně a potom si každý den vezmeme o jednu cigaretu méně, až dospějeme k úplné likvidaci kouření cigaret. 

Samozřejmě při tomto boji o odstranění kuřácké vášně vzniknou velké překážky, které jen velmi těžce překováváme, protože naše vášeň má příliš hluboké kořeny v naší touze po cigaretách. A tak docházíme k nejtěžší zkoušce, kterou musíme stůj co stůj zvládnout. Vášeň nás velmi svůdně zavádí do místností a do blízkostí lidí, kteří jsou také náruživými kuřáky, a našeptává nám, abychom si přece vzali jednu cigaretu, jíž nám nabízí náš kamarád. My však bezpečně víme, že jsme už svůj předepsaný počet cigaret vykouřili, a proto jsme v rozpacích a ve velkém pokušení, jak se máme v daném případě zachovat, zvláště když nám náš přítel nabízí cigaretu a dobře ví, že rádii kouříme, a my si zase přejeme, aby nikdo nevěděl o našem rozhodnutí, že jsme si předsevzali odnaučit se kouřit. A právě zde zůstáváme nesmlouvaví, proto nabízenou cigaretu odmítneme s vhodnou výmluvou, že nám lékař doporučil, abychom se co nejvíce zdrželi kouření ze zdravotních důvodů. 

Zvláště tvrdě nesmlouvaví jsme tam, kde jde o mimořádně důležité předsevzetí, o přísahu, o dané slovo a o slib. Ať nás přemlouvá, kdo chce a jak chce, nejvíce to bývá naše podvědomí, které dělá pravý opak toho, co si přejeme, a proto zůstáváme v těchto zvláště důležitých předsevzetích vždy naprosto nesmlouvaví. 

Ještě jeden důležitý příklad. Jistý člověk nás požádá, abychom jej uzdravili. Shledáváme však, že tento člověk je právě touto nemocí karmicky zatížen, a proto mu nesmíme za žádnou cenu pomoci a léčit jej, neboť bychom tuto část jeho karmy (následek), projevenou jeho nemocí, převzali na sebe. I kdyby nás často prosil o vyléčení své nemoci, zůstáváme vůči němu nesmlouvaví a zase se vhodně vymluvíme, třeba že pro jeho nemoc nemáme potřebné léky a prostředky. 

Síla nesmlouvavosti stoupá tím více, čím pevněji jsme přesvědčeni o správnosti té které naší věci, záležitosti.