Nesmyslné stavy

05.06.2021

Někdy se ocitáme v takových rozpoloženích, že si je nemůžeme srovnat se skutečností. Jsou to přeludy jako v říší snů a pohádek, kde se cítíme tak blažení a volní, že přitom zapomínáme na holou skutečnost, kdo a kde v takovém okamžiku jsme. Je to zase naše podvědomí, jež nás rádo zavádí do těchto zmíněných ožehavých stavů, které se stupňují a v noci pokračují s mnohem větší intenzitou. Zpočátku to mohou být stavy okamžité blaženosti nadmyslného původu, které nelze vyjádřit slovy, jen je můžeme prožívat. Pak se dostavují různá vidění a slyšení bez naší vůle a bez našeho přání a vědomí, a protože jsou velmi příjemná a přímo nás uchvacují, zůstáváme vůči nim pasivní a zpravidla podlehneme. Je velkou chybou, necháme-li se unášet takovými nežádoucími nesmyslnými stavy a podléháme-li jejich choutkám, omamujícím nás svým příjemným působením. Tím ztrácíme kontrolu na myšlenkami a city, jež jsou v takovém případě v moci zmíněných nesmyslných stavů. Stáváme se jejich hříčkou, jejich otroky: ony rostou z naší uvolněné životní síly a stávají se pro nás den ze dne nebezpečnějšími. Může to být také rozštěpená mysl při halucinacích. Takové představy jsou zvláště pro neuvědomělého člověka velmi nebezpečné a dotyčný zpravidla končí v ústavu pro choromyslné.

Tedy souhrnně: Nesmyslné stavy jsou vždy v rozporu se skutečností ve všech úrovních a zabarvují naší mysl a city takovými představami, pojmy, dojmy, vjemy, pocity, obrazy, halucinacemi, které nás vždy, všude a ve všem klamou, a přitom nám zastírají pravou skutečnost. Jsme-li si však těchto stavů, pocitů, dojmů atd., vědomi a známe-li jejich příčiny a následky, nemohou nám více uškodit, protože proti nim bojujeme pevnou vůlí a poznáváním pravdy tj. jejich neskutečnosti, klamu, svádění k nesmyslným činům a podobně. Již v zárodku jejich působení je rázně odmítáme a tím si také zachováváme svou samostatnost. 

Naší zásadou je za žádnou cenu a za žádných okolností nepřijímat nic, co se nám samo nabízí, i kdyby to bylo sebekrásnější, protože pokud nejsme naprosto vyrovnáni (pokud nemáme naprostou živlovou rovnováhu), vždy můžeme být někým klamáni. Jen to, co si sami tvoříme a přejeme, je pro nás skutečné, prospěšné a užitečné.