Nevíra, nedůvěra

05.05.2021

Motto: Nevíra, nedůvěra je negativní výsledek našeho poznávání

V zásadě nevěříme v to, co je klamné, lživé, podezřelé, nepravděpodobné, čemu nerozumíme, o čem jsme přesvědčeni, v to, co nás zklamalo, co nás podvádí, co je fantastické, neodpovídající pravdě, co je z hlediska našeho vývoje a vědomí nemožné, absurdní, co nemůžeme pochopit svými smysly, co je pro nás neznámé, nedostižné atd. Nevíra pramení z nevědomosti, neboť čím více a lépe poznáváme určité věci, osoby, bytosti a vůbec vše, co se kolem nás jeví v rozmanitých formách, tím silnější je náš pocit důvěry ve všechny tyto stvořené věci, bytosti atd. 

Velikost nevíry, nedůvěry je tedy úměrná výši, hloubce poznání. Nevíru a nedůvěru posiluje zejména strohý učený intelektuální rozum, zvláště u učených lidí, jejichž citová podstata je doslova ubíjena chladnou rozumovou stránkou.

Tam, kde jsou vědomí, rozum, intelekt uzavřeny pravé lásce a poznání, nemůže pravé světlo poznání proniknout do smyslu pro chápání všech věcí vnitřním způsobem, a proto tam místo pravé víry a důvěry vzrůstá nedůvěra a nevíra vůči věcem, jež lidé svým zevním rozumem a smysly nemohou vůbec chápat. 

Nevíra, nedůvěra způsobují, že si lidé hlídají své věci před jinými osobami, které podezřívají, zpravidla omylem, z krádeže, dále že jim vše zamlčí, nedůvěřujíce jim, dávají si podepisovat různé stvrzenky, směnky na vypůjčené a odevzdané peníze, cenné věci, tajné dopisy atd. 

Nedůvěra však nejvíce působí na svého tvůrce, za kterého žije a tyje podle svého vývoje čím dále tím více a více, až svého stvořitele, živitele zcela ovládne a podmaní si jej tak, že kdykoliv si tato vlastnost přeje, aby se nasytila životní silou člověka, vždy si jej naladí svými důvtipnými a mocnými prostředky, a to tak rafinovanými způsoby, že člověk vůbec nechápe a nepozoruje, kdo je tu vlastně příčinou jeho projevů nedůvěry. Čím má člověk v sobě více nedůvěry, nevíry, tím se stává zatrpklejším, nepřístupnějším vůči svým bližním, nikomu nevěří a zvláště naprosto nevěří v neviditelný svět, ve Věčnost, v nesmrtelnost, v Boha samotného - tak je zaslepený. Nakonec nevěří ani sám sobě, a proto jeho dočasný život zaniká v negaci, v nevědomosti. Dokud se člověk neodpoutal od nedůvěry, nevíry, nemůže dojít k pravdě, k poznání sebe sama a všeho stvořeného. 

Nevíra, nedůvěra je čistá negativní (pasivní) vlastnost, ve svém působení všemohoucí, která jasně představuje negativní stránku víry a důvěry. Kdyby nebylo nedůvěry, nevíry, nemohli bychom poznat ani víru, důvěru. Je veliký rozdíl mezi životem lidí důvěřivých, věřících a životem lidí nevěřících, nedůvěřivých. Lidé důvěřující jsou prostí a přímí, prostosrdeční, mezi sebou si důvěřují a nemají žádný strach o své věci nebo o prozrazení svěřených zpráv, třeba i důvěrných, důležitých, které takřka všichni společně používají. Z toho důvodu také mezi sebou nemají žádná tajemství, ovšem mimo tajemství svých vyšších ideálů. 

Naopak nedůvěřiví lidé, i když z větší části ničemu nevěří a nikomu nedůvěřují, rádi prozrazují slyšené zprávy a způsobují jejich původcům škody a utrpení. Také své věci stéle před druhými zamykají, schovávají, protože jim nedůvěřují a podezřívají je z krádeže, a tímto dělají společenský život přímo nesnesitelným. Neboť kde není důvěry, nemůže být ani pospolitosti a slušného života, harmonie. 

Nedůvěra, nevíra je velkou překážkou, brzdou hermetika, pokud jí neovládá a nestaví na její opačnou stranu víru a důvěru. Nedůvěra, nevíra ničí v podstatě každé lidské dílo, neboť kdo nedůvěřuje, nevěří, ničí v sobě to, co druzí postavili, stvořili a co má sloužit k blahu všeho lidstva. Proto všichni skeptikové, pokud jde o skutečnost, jsou většinou brzdou veškerého pokroku. Věří jen v to, co jim může být hmotně naprosto dokázáno tak, aby to mohli svým omezeným zevním rozumem jasně pochopit a o tom všem se přesvědčit. Pokud jde o jevy, které není možno z hlediska dosud získaného poznání pochopit hmotným rozumem, pokládají skeptikové takovéto experimenty, jevy, za šarlatánství, podvodné a neskutečné věci, a proto jim naprosto nevěří. 

Chápat život jednostranně podle svého vlastního osobního názoru a šířit tento svůj názor je nesmyslné a domýšlivé a vede to jen k soustavné nevíře, nedůvěře ve věci, které tak existují, ale nemohou být pro jejich nepochopení poznány. 

Každému člověku je dána možnost, aby se za svého života o mnohém přesvědčil a uvěřil v to, co mu právě život přináší, a aby tak obohacoval své pravé poznání a smazával svou vrozenou nedůvěru do té míry, kdy mu již nic nestojí v cestě za nejvyšším Cílem.