Nevměšování se do budoucích věcí našeho osudu - nepředbíhat událostem

28.07.2021

Nikdy není dobré myslet příliš daleko do budoucnosti, víc než je pro nás třeba. Zpravidla se to, na co stále myslíme, že se nám stane, nedostaví, neuskuteční. Může se to vyplnit jen tehdy, jestliže taková věc spadá do naší osudové záležitosti. Pokud by někdo chtěl, aby se mu něco v dohledné budoucnosti opravdu projevilo, naplnilo, musí si k tomu účelu vytvořit příslušnou příčinu. Neboť jak víme, bez příčiny nemohou být ani následky a pouhá naše osobní přání nestačí. Jestliže si chceme zlepšit svůj osud tím, že si k tomu účelu tvoříme zvláštní příčiny, například když pracujeme na odstraňování vášní, zlozvyků a veškerých negativních vlastností, které nám škodí, pak můžeme s jistotou očekávat, že se tak stane. V tomto případě však musíme ve svém veledůležitém díle vytrvale a usilovně pracovat a nečekat žádné výsledky: ty se pak časem dostaví automaticky.

Pokud se však týká ryze hmotných záležitostí, ty vždy ponecháme svém osudu, který nám v tomto směru zařídí vše, co nutně potřebujeme k našemu slušnému životu, ovšem s přihlédnutím k příčinám, které jsme si kdysi vytvořili. Nevměšování se do budoucích věcí našeho vlastního osudu je moudré. Připomeňme si , jak by to dopadlo, kdyby někdo chtěl například vědět, kdy zemře. Dejme tomu, že by mu to bylo sděleno. Dovedeme si představit, co by takový nevyrovnaný člověk vyváděl, až by se blížila hodina jeho smrti? Zešílel by! A jak je krásné a moudré, když nikdo na světě neví, co ho v budoucnosti čeká, a žije klidně dále až do určitého okamžiku, který mu osud určil, kdy opustí hmotnou úroveň. Až do tohoto okamžiku může klidně a šťastně žít. Nejvíce zvědavých lidí se příliš stará o svou budoucnost a hlavně o budoucnost svých známých bližních. Ti opravdu předbíhají událostem, ale se špatnými následky. Zpravidla to, co předpovídají druhým - taková předpověď bývá z devadesáti procent sobecká, zabarvená negativními (pasivními) vlastnostmi, sobeckými přáními - dostává se jim samotným, a to tehdy, kdy to nejméně očekávají.

Je to univerzální zákon odrazu, to znamená, že to, co hodíme do naší osudové sféry - ákáši, to se musí projevit s mnoho násobným účinkem nám samým a nikomu jinému, jak se mylně domnívá. Výsledkem našich nezralých a sobeckých přání do budoucnosti, ve kterých sníme třeba o štěstí a o splnění něčeho, co máme ze sobeckých důvod rádi, může být buď pravý opak toho co si přejeme, nebo něco jiného, co nám náš osud připravil a co nás jistě překvapí. Současně s tímto překvapením může dojít i k inspirativnímu vysvětlení pro nás, co tyto neočekávané a překroucené věci znamenají. Kdo toto poučení pochopí, může za ně být velmi vděčný. 

Konečně i největší zasvěcenec, který má možnost číst v budoucnosti jako v knize, je tak moudrý, že ho ani nenapadne, aby shlédl své budoucí osudové záležitosti, a jasně si uvědomuje, že podléhá samotné Prozřetelnosti. Ví, že si předsevzal to nebo ono jako úkol, misi, kterou musí až do posledního písmene splnit, a o podrobnosti se nestará. Po splnění svého úkolu, mise odchází opět do Věčnosti.