Nevyhýbáme se povinnostem a užitečným újmám

18.09.2020

Lidé se rádi vyhýbají povinnostem jednak z opatrnosti a pohodlnosti, že nechtějí být zodpovědní za to, co jim povinnost ukládá. Tím se však stávají nesamostatnými, slabochy bez vlastní vůle a rozhodnosti a nemohou se nikdy uplatnit na zodpovědných místech. Naopak lidé, kteří se nikdy a nikde nevyhýbají svým povinnostem, kteří převzaté povinnosti do důsledků plní, se stávají samostatnými, rozhodnými a svou pevnou vůlí ovládají všechny své spolupracovníky, kteří jsou jim podřízeni. Následkem toto také zastávají důležitá zodpovědná místa, neboť jejich osud jim připravuje taková postavení, která nejlépe odpovídají stupni jejich zralosti a kde se  mohou nejlépe uplatnit a duchovně i duševně vyvíjet. V tom je tedy podstatný rozdíl, který je patrný na postupu jednoho a úpadku druhého. O to více je třeba nám žákům magické vědy a umění, abychom všude tam, kde nás osud postaví, vykonávali poctivě a přesně své povinnosti, jež nám naše postavení, existence ukládá. Uvědomujeme si, že neplníme své povinnosti jen vůči svému zaměstnavateli, ale v prvé řadě to děláme pro sebe, protože povinnosti, k nimž jsme se při vstupu do zaměstnání zavázali, jsou pro nás přímo posvátné, závazné, jsou základem, jádrem naší cti, naší povahy, charakteru. Na plnění této povinnosti také často závisí i náš magický postup, vývoj. Buď je bezpodmínečně plníme a pokládáme je vždy za mnohem důležitější nežli všechny naše ostatní osobní zájmy a věci - v tom případě stoupáme, nebo je neplníme poctivě, ale ledabyle, povrchně, bez pocitu zodpovědnosti, přičemž je považujeme za méně důležité nežli naše ostatní osobní a jiné věci, záležitosti, zájmy - v tomto opačném případě ve svém vývoji upadáme. Přitom nás od plnění svých povinností nesmí nic odradit, to znamená, že nám v tom nesmí překážet žádné osobní a sobecké důvody náboženské, politické, stranické a jiné přesvědčení. Tyto věci řešíme jedině z univerzálního hlediska a z přesvědčení, které je pro nás jedině správné a směrodatné.

Právě tak je důležité abychom se zbytečně nevyhýbali ani užitečným újmám, které nám osud připravil a my je musíme absolvovat, prožít, neboť si je sami stanovíme jako výchovný prostředek k získání užitečných dobrých vlastností, k ovládnutí negativních (pasivních) vlastností a konečně k posílení naší vůle a odvahy. Přitom si uvědomujeme, že k těmto užitečným újmám jsme dospěli jedině svým vlastním přičiněním, tj, svými příčinami, a proto je třeba, abychom je s radostí přijímali jako výchovné prostředky směřující k vyvážení všeho toho, co nás ještě zatěžuje, a současně proti nim bojujeme dobrými příčinami, které jejich účinky zmirňují nebo je postupně zcela odstraňují podle síly a významu dobrých příčin. 

Neuvědomělí lidé si zpravidla hledí takové užitečné a výchovné újmy odstranit jinými prostředky než dobrými příčinami, například při nemoci vyhledávají jedině lékaře, což je podle jejich stupně zralosti zcela přirozené, nebo si ztrátu majetku a upadnutí do bídy hledí ulehčit pomocí milodarů od svých přátel a od jiných útrpných lidí, nebo se snaží odstranit ztrátu zaměstnání pro neplnění svých povinností pomocí přátelsky jim nakloněných vlivných osob tak, aby získali třeba ještě výhodnější zaměstnání. V podobných případech vyhledávají pomoc třeba na úkor svých bližních a přitom hřeší na jejich přílišnou dobrotu a soucit. 

Vyrovnaný člověk v takových případech žádnou pomocí nikomu nepřispěje, protože dobře ví, že by jednal proti univerzálním karmickým zákonům, které jsou přísné a neúprosné. Zásadně vykonáváme své povinnosti, ke kterým jsme se zavázali, byť by se nám zdály sebeprotichůdnější, protože náš osud nás k těmto povinnostem postavil, abychom ukázali, co dovedeme, a že je do posledního písmene plníme. Jedině snad tam, kde by šlo o nějakou povinnost, která by očividně poškodila druhé osoby, můžeme žádat o určité vysvětlení, abychom se nestali obětí nějakého nešťastného omylu, osobní msty či sobectví.