Nevýmluvnost, kostrbatost výrazů, neschopnost mluvit na veřejnosti

07.03.2021

Přicházíme do styku s lidmi a nedovedeme se dobře vyjadřovat, vymluvit, naše řeč je jakoby neotesaná, kostrbatá a neumělá. Nedovedeme správně a srozumitelně vyjádřit to, co máme na mysli a co bychom si přáli. Každý na nás pozná, že jsme slovně zaostalí, že nejsme žádní řečníci, a mnohdy našim kostrbatým výrazům nerozumí. Musí se nás ptát, co tím vlastně míníme nebo co si přejeme. Často při tom ztratíme i sled svých myšlenek a pak jsme ve velkých rozpacích, co máme říci. Za svou nevýmluvnost se stydíme a zřejmě musíme trochu počkat, až se nám vrátí souvislost v myšlenkách, abychom mohli v řeči pokračovat. Problému, věci, záležitosti třeba dobře rozumíme, ale naše chyby vězí právě v nedostatku výmluvnosti, neznalosti správného slovosledu, v neschopnosti sestavování správných vět, ve volbě nesprávných a nepřiléhavých výrazů. Nedovedeme třeba správně vázat sloveso s předmětem v příslušném pádě, někdy, ba často si věc spleteme tak, že něco jiného říkáme a něco jiného myslíme. Nejsme dostatečně bystří a pohotoví ohledně správné úpravy své řeči, a proto se v ní objevují takové mezery.

Z toho všeho je patrno, že neovládáme dobře sloh, pravopis, mluvnici, jež jsou základem naší řeči. Naše řeč musí být jasná, plynulá, spíše pomalá a správná tak, aby jí každý poslouchající rozuměl. Chyba bývá zpravidla také v tom, že jsme třeba málomluvní, samotáři, málokdy mluvíme s lidmi a různých záležitostech a tímto způsobem pozbýváme výřečnosti. Z paměti nám mizí značná zásoba slov, vět, výrazů, které nutně potřebujeme k verbálnímu vyjadřování. Jsme-li již starší, ztrácíme paměť, a proto se z těchto chyb již těžko vymaníme. Ale naše intuice se každopádně zlepší, když se budeme častěji stýkat s lidmi, kteří jsou nám přátelsky nakloněni, abychom s nimi více hovořili o všech věcech, která nás zajímají, a tímto způsobem si svou mluvu vylepšíme. Bylo by pro nás jistě velmi trapné, kdybychom se nedovedli o jakýchkoliv věcech, problémech, které existují, dobře a srozumitelně vyjadřovat.

Jiná věc je, kdybychom se chtěli věnovat nějaké přednášce před lidmi, kteří by o ni měli zájem. V tomto případě musíme být již alespoň trochu talentovanými řečníky. Nedovedeme-li jasně a plynule, pomalu a srozumitelně přednášet, nemá naše přednáška žádnou cenu. Když máme například trému, strach nebo naopak nedostatek pohotovosti čerpat z paměti a nemáme-li ve své paměti hojnou zásobu potřebných slov, výrazů, pak nejsme schopni s úspěchem přednášet.

Všechny tyto zde uvedené chyby, vady, nedostatky lze s úspěchem odstranit příslušnými vhodnými rétorickými cvičeními, a neovládáme-li dostatečně svůj spisovný jazyk, musíme také sáhnout ke školním pomůckám, k mluvnici, k literatuře. Nacvičit se dá všechno na světě, jen je k tomu třeba pevná a nezlomná vůle, odvaha, trpělivost a vytrvalost. Nám stačí se správně, plynule a jasně vyjadřovat podle příslušných učebnic tak, aby nám každý dobře rozuměl. Kdo však chce být řečníkem, musí se věnovat ještě zvláštnímu školení v tomto oboru.