Odpor k Bohu - Prozřetelnosti

28.04.2021

Hle, jak úžasná je hloubka moudrosti Boží. Bůh dal člověku vůli a rozum a tím je vlastně řečeno - jdi a dělej co umíš. A do této naprosté svobody vložil i negativní (pasivní) vlastnost, odpor k Bohu. Tato vlastnost se projevuje zejména tehdy, když jsme postiženi nějakým neštěstím a když si nemůžeme nijak odůvodnit, proč nás toto neštěstí vlastně postihlo. Věřili jsme v Boha,  nic špatného jsme neudělali, a přece nás Bůh trestá - za co a proč? Je to vůbec spravedlivé? Vždyť náš bližní se proti Bohu také rouhá a má všeho hojnost a žije si daleko lépe nežli my, kteří v Boha věříme a kteří jsme nyní přišly skoro o polovinu jmění požárem a následkem nízkého pojištění majetku. Proto již nevěříme v Boží spravedlnost a odpor k Bohu v nás roste, zvláště když se nám vede stále hůře a hůře. 

Tento případ se vztahuje na víru v Boha, jak daleko až sahá. Je to velice výchovná zkouška, při níž člověk dokazuje, že má mnohem raději svůj majetek nežli samotného Boha. Kdyby však měl víru v Boha, která hory přenáší, nikdy by nesváděl vinu svého neštěstí na samotnou Prozřetelnost, ale jen na sebe samotného. Každý člověk si svůj osud připravuje sám svými různými příčinami, které mohou pocházet třeba z minulých pokolení, a proto cokoliv jej v životě potká, třeba i nepříjemného, stává se jeho vinou, příčinou. Nikdy nesmí svalovat vinu na druhého a na Prozřetelnost už vůbec ne, ale jen na sebe sama. 

Mnozí lidé chodí do kostela, modlí se k Bohu, prosí ho o milodary, o odvrácení válek a neštěstí, o hojnost úrody a podobně. Tato jejich křesťanská povinnost je však zpravidla jen zevní. Podívejme se tudíž do jejich nitra. Nejsou to ovšem všichni, ale zajisté velká většina. Mají-li dát nějakému skutečně potřebnému člověku nějakou podporu almužnu, ošívají se a vymlouvají, že jsou samí chudí nebo že právě teď nic nemají. Závidí každému, komu se vede lépe nežli jim. V kostele se modlí za mír, lásku, snášenlivost, ale sotva vyjdou z kostela, pomlouvají kde koho, nenávidí určité osoby jen proto, že se s nimi kdysi nepohodli, doma se naprosto nesnášejí se svými sousedy a často se s nimi hádají. Kde mají příležitost, ukradnou nějakou věc druhému, aniž si z toho něco dělají. Uvědomují si sice, že napáchali hříchy, které jim však budou podle jejich přesvědčení odpouštěny, jestliže se z nich vyzpovídají. Obdrží takzvané odpustky. Toto vše je ve skutečnosti ten největší odpor k Bohu, který však tito lidé ve své nevědomosti a zaslepenosti vůbec nechápou. Neznají v té věci absolutní pravdu a své chyby považují za normální hříchy, jež jim budou odpuštěny, aniž by pro jejich odstranění hnuli jediným prstem. Jsou to ovšem nevědomí lidé, k nimž je univerzální Prozřetelnost nadevše shovívavá tím, že jim stále v následcích prakticky ukazuje jejich příčiny, hříchy, zaseté do světa Příčin a kde je třeba hledat cestu k nápravě. O tom je velmi důrazně poučuje jejich svědomí! Povodně, požáry, železniční neštěstí, odnímání svobody a majetku, války, hladomory, revoluce a podobné případy jsou pro takovou nápravu jasnou řečí. 

Dnes jsou konečně k dostání i praktické knihy, jak může člověk správným a bezpečným způsobem poznávat sám sebe a odstraňovat své chyby. Konečně, kdo je na tyto věci zralý, bude v tomto smyslu sám inspirován samotnou univerzální Prozřetelností. Je mnoho povolaných, ale málo vyvolených. Prakticky pozorujeme, že čím více se projevuje odpor k univerzální Prozřetelnosti, tím více lidí se obrací k Bohu. V takovém prostředí a za takových podmínek se daří tím lépe všem, kdo se k Bohu skutečně a upřímně obrací. Ti z toho budou mít největší zisk.