Odvádění myšlenek od toho, co právě děláme

10.08.2021

Pravidlem je, že když něco děláme, tedy nějakou fyzickou práci, jsme vždy myšlenkově (mentálně) a citově (astrálně) zaujati touto přítomnou prací a neodvracíme od ní pozornost, dokud ji neukončíme. Zkušenost nás však učí, že zvláště mysl i citová stránka se rády odvracejí zejména od dlouhodobé vyčerpávající práce, a to proto, že rády mění předměty v přemýšlení. Mysl je jako  přelétavý motýl poletující z květu na květ, který se nikde v klidu neusadí. Nejlépe to prožíváme při koncentračních cvičeních, kde se mysl snaží vymknout naší kontrole a velmi často odvrací pozornost od předmětu koncentrace (soustředění), na nějž má být nepřetržitě soustředěna, i na jiné předměty bez naší vůle. Čím déle prodléváme na jednom a témže předmětu, tím častěji se od nás mysl odtrhuje a svádí nás do jiných sfér, na jiné předměty, na osoby, s nimiž se častěji setkáváme, doplňuje tyto myšlenky přiléhavými obrazy, okolnostmi a pocity, jen aby nás odvrátila od koncentračních cvičení. Využívá při tom jakoukoliv překážku, zejména zevní překážky - ty jsou zpočátku nejsilnější a pro její záměry nejlepší.

Podléháme-li této negativní (pasivní) vlastnosti odvádění myšlenek od toho, co právě konáme, dopouštíme se jak při práci, tak při cvičení mnoha chyb a omylů, na něž často doplácíme. Něco dělat a na něco  jiného současně myslet je velice nesnadné. Můžeme to dokázat, ale napřed se to musíme naučit. Dokud však nejsme v tomto oboru náležitě vycvičeni, budeme vždy vystavení chybám a omylům značně snižující naši výkonnost a kvalitu práce. 

Vykonávané práce a cvičení, ne něž současně nemyslíme, jsou bezduché, prázdné, mechanické a postrádají vnitřní náplň, to znamená kvalitu, krásu a harmonii. My však dobře víme, že tato překážka je pro nás velice užitečná, jestliže pochopíme její pravý a správný výchovný účel. To znamená, že proti odvádění myšlenek od práce a cvičení a od jiné činnosti vytrvale bojujeme nezlomnou vůlí a tím více se soustřeďujeme na své úkoly. Protože máme vždy dost síly ve vůli, můžeme každou takovou překážku překonat, a tím duchovně a duševně sílíme, což se projevuje také na hmotné úrovni. Později až si na tyto boje zvykneme, nebude již pro nás tak nesnadné připoutávat mysl tam, kam si přejeme, protože naše zocelená vůle ji ovládne a my již budeme moci nepřetržitě vykonávat svou práci a cvičení. 

Při tom jsme se naučili vykonávat současně dvě různé funkce tj. konáme nepřetržitě práci a cvičení a za druhé v téže době úspěšně bojujeme proti myšlenkám a pocitům, které se násilně vtírají do naší vědomé činnosti. 

Děkuji Mistře...