Opatrnost

21.10.2020

Opatrnosti nikdy nezbývá. To je pravda. Člověk není ve svém počínání nikdy dost opatrný, aby někdy nebo občas neudělal nějakou tu chybu, omyl, na něco nezapomněl. To je známka lidské nedokonalosti, a proto dokud není člověk v naprosté živlové rovnováze, je vždy vystaven chybám a omylům. Z tohoto důvodu je nám zapotřebí co nejvyšší opatrnosti při veškeré naší činnosti, zejména při práci, kterou konáme a za kterou ručíme nebo jsme za ni zodpovědní. 

Opatrnost vyvěrá z četných zkušeností a chyb, omylů, jichž jsme se dosud dopustili a které nám připomínají povinnost, abychom byli pozorní a opatrní, obzvláště tam, kde jsme třeba již několikrát chybovali. Z chyb a omylů se učíme, proto na ně nezapomínáme a svou opatrností se snažíme, abychom se jich dopouštěli co nejméně nebo vůbec. Nadarmo se neříká, že opatrnost je matka moudrosti. 

Někdo je ovšem opatrný jen na určité věci, například aby jej nikdo neošidil - zdráhá se něco podepsat, co by mu v budoucnosti mohlo uškodit z existenčních důvodů. Zkrátka je opatrný všude tam, kde cítí, že by mohl být hmotně nebo na svém zdraví citelně poškozen. Taková opatrnost je však jednostranná a nepřináší mu valný užitek, protože na straně druhé si tvoří různé škodlivé příčiny, které mu jeho osud proměňuje v následky, a tyto následky hatí i jeho opatrnost ve hmotných záležitostech. Taková přehnaná opatrnost na tyto hmotné věci, záležitosti se mění často v neúspěch, v chyby, ve škody, kterým se člověk snaží uniknout. 

Pravá opatrnost však sleduje ještě něco důležitějšího. Každý žák magického umění a vědy bojuje nejprve s živlovou rovnováhou se svými negativními (pasivními) vlastnostmi, vášněmi, zlozvyky a stavy. Tu je stále vystaven nebezpečí, že jej ta která jeho negativní (pasivní) vlastnost, vášeň, nenápadně dostane do svých témat tak, že se z nich mnohdy jen těžko vymotá. A zde je právě třeba opravdové opatrnosti, abychom se nikdy, nikde a za žádnou cenu nedali zlákat různými příležitostmi, ani myšlenkami na počátku třeba nevinnými, doplněnými krásnými pocity a obrazotvorností té které negativní (pasivní) vlastnosti, jež do nás tak jemně vniká a při tom na nás, jako pavouk na mouchu, utkává své jemné předivo, v němž by nás potom snadno dostala a vysála by z nás co nejvíce životní síly. Není třeba podrobněji popisovat, o jaké rozmanité nálady, dojmy, představy, pocity, myšlenky, nástrahy, útoky jde, to každý mág, jistě znalý věcí, dobře ví a má v tomto ohledu již třeba mnoho trpkých zkušeností, ale je potřeba zdůraznit, jak velikou a důležitou pomoc nám právě v těchto případech poskytuje naše dobrá vlastnost opatrnost. Kdo je na tyto věci opravdu opatrný, ihned v zárodku pozná působení takové negativní (pasivní) vlastnosti, vášně, zlozvyku, a proto hned na začátku útoku negativní (pasivní) vlastnosti znemožní její další působení, neboť ji odkryje a tím ji odzbrojí a její působení zničí. 

Pravá opatrnost se tedy vztahuje nejen na naše hrubohmotné zájmy, ale se vší intenzitou také na astrální  a mentální úroveň, v nichž působí hlavně naše pozitivní (aktivní) a negativní (pasivní) vlastnosti a různé jiné překážky, kterým můžeme svou opatrností snadno čelit. Pravou opatrnost používáme zřejmě proto, abychom si netvořili nové příčiny ve světě Příčin, které by nás dále zatěžovaly na hmotné úrovni. Opatrnost je naše strážkyně, která nás vždy varuje před vším, co by nám škodilo ve všech úrovních, a proto ji pěstujeme a používáme co nejvíce.