Pochybná čistota myšlení i těla

19.12.2020

Ve své mysli probíráme nějakou otázku, problém, záležitost, všechno si správně vyložíme, ale koneckonců z našeho uvažování nám vyjde určitě sobecké pozadí - všeobecně nečistota. Příklad: jsem učitel, mám třeba určitý odlišný názor na formu vyučování, kterou bych rád uplatnil. Není sice v zásadě proti směrnicím a způsobu vyučování, ale já se přece obávám, že bych si tím uškodil, i když vím, že moje metoda by byla velmi užitečná a žákům prospěšná. Nepoužiji ji a raduji se z toho, že jistota je jistota a já mám své postavení přece jen jistější. Naše školní správa sice v zásadě nepřipouští žádné novoty v základním způsobu vyučování, ale naznačila nám dost široký rámec, v němž by bylo možné zdokonalit některé doplňkové metody ve způsobu vyučování bez zvláštního schválení. Takovéto drobné změny v tomto směru jsou přípustné pro každého vyučujícího učitele. Přes všechny tyto názory jsem došel k závěru, že to udělám, kdyby to bylo opravu ve prospěch celku. Jsem však příliš úzkostlivý a úzkoprsý, a proto zůstávám při starém. To je tedy pochybná čistota v myšlení.

Nezasvěcený člověk se snaží, aby co nejlépe okázale vyjádřil svou čistotu navenek všem svým přátelům, zvláště pak svému pastýři-knězi. V prvé řadě se krásně ustrojí, co nejlépe upraví svůj zevnějšek, vezme s sebou větší obnos jako milodar, modlitební knížku a růženec. Jde zřejmě do kostela. Tam vyhledá přední viditelné čestné místo, poklekne, skloní hlavu a modlí se asi v takovém smyslu: chci přede všemi dokázat svou zbožnost, čistotu a šlechetnost. Proto sem na zvelebení tohoto chrámu přináším šlechetný dar a prosím Boha, abych byl za svou šlechetnost představen jako vzor všem ostatním. Okázale odevzdá svůj větší obnos faráři, kterému se svěří, jaký má úmysl a jakou odměnu si za to představuje. Pan farář samozřejmě jeho dar s radostí kvituje a za to jej nakonec před všemi přítomnými pochválí při kázání. Tak si uvedený člověk mylně představuje čistou v mysli a na svém těle. 

V magickém vývoji se často zahloubáme do některého problému, třeba meditujeme o Bohu v nejvyšším aspektu, který nám je dosažitelný. Při tom se nám do meditace vloudí představy a myšlenky jako velké překážky, které nás zavedou do fyzického světa, naladí nás, my jim třeba jen na okamžik podlehneme a tím si vlastně znečišťujeme meditaci, svou mysl, a jsou-li to myšlenky, city a představy hmotného rázu, zavlečeme do toho i své astrální a hmotné tělo. Pak třeba zase dále pokračujeme v meditaci. V takovém případě si musíme okamžitě uvědomit, že jakékoliv myšlenky, pocity, představy, jež nemají s meditací nic společného, jsou silnou překážkou, kterou musíme okamžitě odstranit. Tyto překážky jsou však absolutně čisté a výchovné a nemohou nám vůbec uškodit, jestliže proti nim bojujeme a ovládneme je. Naopak jimi posilujeme svou vůli a živlovou rovnováhu. Kdybychom proti překážkám nebojovali a pasivně je přijímali, byla by to pochybná čistota myšlení i našeho těla, astrálního a hmotného. Pochybná čistota v myšlení fyzického těla a astrálního těla vzniká nejvíce tam, kde se střetávají několikeré zájmy, problémy, záležitosti, které mají sobecké pozadí, tj., osobní, relativní povahu. Jen určité ideje, ideály, abstraktní pojmy mohou být řešeny z univerzálního hlediska v naprosto čisté mysli, protože mají svůj původ v jednoduchém čistém živlu. Ostatní věci, problémy jsou již složené, vzniklé a živené z několika živlů, a proto mohou mít vždy smíšený ráz, tj., univerzální, relativní a osobní dohromady.