Pojem Boha

Bůh se ve své nejniternější a nejskrytější moudrosti podobá nestvořenému světlu. Tento nejvyšší aspekt Boha je nevyzpytatelný, prostřednictvím našich vnějších i vnitřních smyslů nepochopitelný a nepředstavitelný. Člověk nazývá Boha v esoterice slovem Akáša. Je to tedy akášický princip, tzv. éterický princip, praexistence, příčinnost všech věcí, všeho stvořeného. Je to prasíla, pátá síla, která vše stvořila, řídí a udržuje v rovnováze. Bůh je počátek a čistota všech myšlenek a idejí. Je světem příčin, v němž se všechno stvořené udržuje, od nejvyšších sfér až k nejhlubším. On je kvintesencí alchymistů. On je Vše ve Všem.

Boží prozřetelnost se nalézá také v člověku, v něm se zrcadlí nejlépe v jeho vlastnostech a schopnostech. Probuzený člověk, který dobře zná a ovládá univerzální zákony makro- a mikrokosmu, ví naprosto jasně, že je částí Božské jsoucnosti, a proto pokládá za svou svatou povinnost na magické a hermetické cestě dospět ke sjednocení s Bohem. Z toho důvodu v sobě rozvíjí nejvyšší božské ideje osobního Boha, kterého nade vše uctívá a miluje a k němuž směřuje vzhůru pomocí absolvování božských idejí postupně od nejnižších k nejvyšším, to znamená až ke ztotožnění se svou osobní Božskostí. Obyčejný člověk svého Boha nezná, proto v něj může pouze věřit. Ctí ho, miluje ho, aby u něj mohl nacházet oporu a neztratil se.