Popichování

06.08.2020

Někdo rád nabádá druhého k tomu, aby vykonal něco směšného nebo hloupého. Dělá to ze škodolibosti, a podaří-li se mu tento manévr, má z toho velkou radost, zvláště v tom případě, jde-li o dvě osoby, z nichž první je vykonavatelem jeho popichování a druhá je trpnou obětí. Nebo se může stát, že druhou osobu tak dlouho provokuje, popichuje vyzývanými vybranými štiplavými poznámkami, až této osobě dojde trpělivost a obrátí se přímo proti svému provokatérovi. Skončí to zpravidla rvačkou, nadávkami apod.

Popichování je zvláštní druh provokace, která zhoubně působí na lidi slabých nervů a lidi neuvědomělé. Prostředky k popichování jsou zpravidla malicherné, ošemetné, kocoviny a jiné hlouposti, které každý rozumný člověk odmítne a přitom se jen ušklíbne. Nikdy se jim nenechá vyprovokovat. Tato negativní (pasivní) vlastnost sleduje při svém působení dvojí cíl. Svého stvořitele se snaží rozdovádět tak, aby měl u druhé osoby úspěch, a druhou osobu, na níž působí, aby se co nejdříve podráždila. Takto uvolněné životní síly obou bytostí jsou jí výbornou potravou pro její růst. Tato vlastnost se uplatňuje také v mezinárodních vztazích. Různou propagandou, provokacemi, násilnými činy na hranici dvou států a podobně se zakuklení popichovatelé dopouštějí těchto činů, aby rozrušili klidné nervy svého souseda a z této situace aby pak pro sebe těžili. To jsou již závažnější věci, při kterých trpí třeba celý národ. Podle toho také nesou jejich původci zodpovědnost za své činy (čím výše stojí, tím větší) a musejí za to draze zaplatit. Velmi zřídka může být této vlastnosti použito také k dobrým výchovným účelům. Tak například můžeme někoho tak často a jemně, ale nenápadně provokovat, popichovat k tomu, aby zanechal svého ošklivého zvyku, aby odstranil některou  jej sužující negativní (pasivní) vlastnost a aby konečně vykonal něco opravdu dobrého. Takovéto popichování někoho k dobrým účelům je velkým uměním. Radost a docílení dobrých výsledků je pak upřímná a trvalá. 

Z tohoto názorného příkladu si můžeme vzít příklad, že i negativní (pasivní) vlastnosti můžeme použít k dobrým účelům. Z toho soudíme, že vše stvořené na světě jak pozitivní (aktivní), tak negativní (pasivní), je čisté, moudré a zákonité. Také při magických pracích užíváme někdy tuto vlastnost k tomu, abychom některou bytost provokovali, popichovali k něčemu, co si přejeme, aby pro nás udělala: naše podvědomí nás také často popichuje, provokuje k určitým nepředloženým činům, a kdo má slabé nervy, brzy této vlastnosti podlehne. V takových případech děláme vždy pravý opak toho, k čemu nás tato vlastnost popichuje, provokuje. Proti této vlastnosti všeobecně bojujeme tím, že si vždy jasně  uvědomíme, že nikdy a nikoho nepopichujeme, neprovokujeme k žádným nepředloženým činům. Konečně si to můžeme každý večer krátce před usnutím jako autosugesci stále opakovat, až s tím usneme. Tím nám to přejde do krve a my se toho jistě již nikdy nedopustíme.