Povolnost

26.01.2021

Povolnost znamená uvolnění vnitřní kázně a ostražitosti a projevuje se v celé naší činnosti. Dovolíme-li si porušit něco, co je naší každodenní povinností, tedy vynecháme-li z této povinnosti nějaký článek, jenž do ní zapadá, dopouštíme se chyby. Povinnost tím trpí a současně tím oslabuje svou vůli a zájem o práci. Zpočátku si povolíme něco ojedinělého, malého a říkáme si, že tato nepatrná maličkost nám může uškodit. Ale tato maličkost se opakuje, k ní přidáme druhou, popřípadě i třetí, a tak nám po nějaké době z původní nepatrné maličkosti povolnosti, jinak řečeno z uvolnění pracovní disciplíny, vzroste celá řada důležitých článků, které již práci znehodnocují. A nepoznáme-li včas svůj omyl a chyby touto vlastností zaviněné, vážně ohrozíme svou pracovní morálku, která je již patrná příslušným činitelům. Dostáváme se na nebezpečné scestí, vedoucí k úplnému zániku pevné vůle, ničící pracovní schopnosti, disciplínu a morálku a tím i naši životní existenci, respektive životní úroveň. 

Povolnost je první krok k lenosti - proto se ji každý mág, jenž v sobě tuto vlastnost odhalí, snaží co nejdříve odstranit. Přesně vykonává své povinnosti, cvičení, je k sobě velice přísný, nic si nesleví a neodpustí a nic škodlivého na sobě neomlouvá, ale sám sebe dovede za vše nesprávné odsoudit, popřípadě i potrestat. Jedině takovou přísnou metodou a praxi dovede mág tuto vlastnost v krátkém čase zvládnout a ovládat ji. 

Povolní můžeme být v určitých odůvodněných případech vůči svým bližním, ale tak, abychom tím sobě ani jim neuškodili. Například: Dozorce může povolit slabšímu nebo staršímu, aby vykonával lehčí práce, jelikož na těžkou práci již nestačí a tuto těžkou prací by se naprosto vyčerpal. Soud může potrestanému člověku povolit úlevu v trestu, když si to vzorným chováním zasluhuje. 

U vojáka by byla například povolnost zkázou disciplíny, a proto všichni představení a vojáci jsou zavázání přísahou a přísnými zákony a předpisy k udržování přísné disciplíny. A naopak v našem chování se musí zračit povolnost při odůvodněných prosbách, abychom někomu povolili něco, co nutně potřebuje, abychom mu dovolili vzít z našeho majetku něco, co nám neuškodí, když mu tím pomůžeme. Jsme například ochotní postoupit ve vlaku své místo k sezení staré osobě, nemocnému, vyčerpanému, unavenému člověku a podobně. Tuto povolnost však užíváme vždy vědomě podle své vůle. 

Z těchto příkladů poznáváme, že povolnost může být použita pro dobré i pro špatné účely. Je však pro nás velmi poučná a my ji vědomě používáme všude tam, kde je na místě. Jinak proti ní bojujeme tam kde nás přepadá jako negativní (pasivní) vlastnost. Děláme to, jak bylo již řečeno, s naprostou přísností  vůči sobě, a snad jen tam, kde by nám naše výkony opravdu škodili, třeba zdraví, si po zralé úvaze můžeme jako mágové dovolit nějakou odchylku něco vynechat, něco si odpustit, a to jen to, co je nad naše síly a nad naši možnost zvládnout všechny úkoly, práci, cvičení. 

Povolnost se nevyplácí zejména u lidí, kteří tohoto našeho dobrodiní zneužívají. Když jim totiž podáme jeden prst, oni ihned chytí celou ruku. Totéž platí i v mezinárodní politice. Některý stát blahovolně povolí nějakou výsadu osobám cizího státu, ale tito lidé ji zneužívají a poškozují, třeba tajně, jako vyzvědači tak, že dochází k ostrým mezinárodním zákrokům. 

Také rodiče a učitelé nesmí být vůči dětem povolní nikde tam, kde by to dětem uškodilo. Například jim nesmějí dovolovat, trpět lenost, špatné návyky a všeobecné negativní (pasivní) škodlivé vlastnosti. Touto správnou výchovou předejdeme nárůstu mnoha vadných charakterů u dospívajících dětí.