Přání něčeho zlého bližnímu

08.10.2020

kdo nám ublíží, kdo nám stojí v cestě a překáží nám v našem prospěchu v zaměstnaní nebo v jiném oboru naší činnosti, toho nemáme rádi, toho bychom se chtěli co nejdříve zbavit, aby nám neškodil a nepřekážel. Přejeme mu třeba vše špatné, zlé a za tím účelem proti němu také pracujeme. Není to ovšem snadné, neboť všechny příčiny mají i své následky, ať dobré nebo špatné, a proto kdo co zasel, to také sklidí. Dokonce k našemu údivu má taková osoba, nám zdánlivě škodící a již přejeme jen to špatné, naopak životní úspěchy, zvláště v tom směru, kde jí to nepřejeme a závidíme a my s politováním více a více upadáme. Tento rozdíl bývá tím větší, čím více roste naše negativní (pasivní) vlastnost přání něčeho zlého bližnímu. 

Přestože si jasně uvědomujeme přísloví: Jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá - třeba s desetinásobnou ozvěnou a podle naší křesťanské morálky je takovéto naše chování vůči bližnímu hřích. Vůči této negativní (pasivní) vlastnosti jsme slepí a hluší, protože máme na zřeteli jen to svoje já, které chce mít pohodlí, přednosti, zvláště před ostatními bližními, touží po bohatství, po vyšším společenském postavení a podobně. 

Často jsme svědky, jak někteří lidé toto své přání něčeho zlého bližním otevřeně vyslovují před druhými. Příklad: Tomu chlapovi bych opravdu přál, aby brzo přišel o své koryto a pracoval a makal jako já a ti druzí, protože je lenoch, štítí se práce a každému jen kazí existenci. Sám se šplhá po zádech druhých, jen aby dosáhl ještě vyššího postavení - nemyslíš? Tak si někdo představuje odstranění své překážky třeba při postupu v zaměstnání. Je to člověk nezasvěcený, který má ze svého osobního hlediska, pokud to míní upřímně, pravdu, ale ve skutečnosti škodí jen sám sobě. Nic mu nepomůže, že jeho odpůrce má dokonce ty a ony špatné vlastnosti, jimiž mu zdánlivě škodí. Osud řídí veškerou činnost všech lidí tak, aby do sebe zapadala jako kolečka v hodinách. A jestliže se přeci stane, že jeho protivník utrpí v tom směru nějakou újmu, neúspěch, není to jeho práce jako výsledek jeho přání něčeho zlého bližnímu, ale je to zásah osudu, následek příčiny, kterou si dotyčný již dávno zasel do světa Příčin. Tentýž postup se projevuje i ve velkém. Dejme tomu, že politické strany v určitých státech při volbách do parlamentu krátce před volbami přímo agitují odpovídající přáni, jako je neúspěch strany opoziční nebo jiné, a při tom na ně vylévají všechnu pravou či nepravou špínu a předpovídají jim naprosté fiasko. Vítězství té které strany ale závisí na pochopení a rozhodnutí voličů, kterou stranu pokládají za nejlepší pro uhájení svobody, míru, pokroku, životní úrovně a kulturního vývoje. Čím je agitace té či oné strany demagogičtější, tím méně má úspěchů  a vyhlídek na vítězství, a naopak strana respektující všechny ostatní strany a nechvástající se svými úspěchy má v takovém případě mnohem větší vyhlídky na úspěch ve volbách. Z dějin se můžeme poučit, že státy, zejména velké a mocné, které přály svému malému sousedu jen zánik a s tímto cílem také pracovaly, přišly nakonec o všechnu moc a slávu a ztratily třeba největší část svého území. 

Proti této negativní (pasivní) vlastnosti bojujeme vlastností opačnou, tj., přejeme každému bez rozdílu jen to nejlepší podle stupně své zralosti. V takovém případě si tvoříme dobré příčiny ve světě Příčin a tyto příčiny nám jistě přinesou velmi dobré ovoce - buď ještě v tomto životě, nebo v příštím životě, při znovuvtělení. Mohou nám také zmírnit naše následky, vyvolané příčinami negativních skutků z předcházejících vtělení.