Překážky při cvičení

02.01.2021

Překážky při cvičení jsou různé. Přicházejí ze světa hmotného, například únava, lenost, zřejmá nechuť ke cvičení doprovázená myšlenkami tohoto druhu, obtěžování hmyzem, mouchami, komáry, hluk, křik dětí, hudba, hlasitá řeč, smích v našem bezprostředním okolí, svědění těla, neklid hmotného těla při obvyklé pozici, stahování svalů, křeče, náhlý pocit žízně, kašel, kýchání, hlad, nevolnost, nadýmání - nejvíce jsou to však myšlenky, které do našeho vědomí pronikají jako dotěrné mouchy a odvádějí nás od cvičení, doprovázejíce svou činnost různými pocity, představami atd.  Další překážky se projevují již při dobrém a vytrvale pravidelném cvičení v astrálním světě, jako je například překrucování naší představy, mizení obrazu, zastírání tvořeného obrazu, šramot způsobený místními astrálními bytostmi, které moc rády a se zálibou cvičícího vyrušují a upozorňují na sebe, a dále vtírání cizích myšlenek do naší myšlenkové intelektuální cvičební soustavy a podobně. Čím vyššího druhu jsou naše cvičení, tím těžší překážky se nám stavějí do cesty. 

Všechny zde vyjmenované překážky jsou nám nezbytně zapotřebí k soustavnému zesilování naší vůle a odolnosti vůči všem překážkám, jež nám náš osud klade do životní dráhy. Jedině těmito překážkami velmi sílí naše vůle, která se stává nezlomnou a odolnou vůči všemu. Tím sílíme ve všech svých pozitivních (aktivních) vlastnostech a mnohem snadněji překonáváme veškerá působení negativních (pasivních) vlastností, které nás vychovávají nadevše moudrým způsobem. Naše samostatnost vlivem těchto překonávaných překážek každým dnem roste a my jsme schopni vypořádat se s každým sebetěžším problémem, jenž se před námi náhle objeví.  Jak posílit vůli, víru a intelekt?

Překážky, jež nám klade náš astrál (ákášický princip) při cvičení, jsou vždy dobrým znamením, že si nás všímá, že o nás má zájem a že nás míní tímto způsobem vychovat k tomu, abychom se stali vyrovnanými ve všech živlových vlastnostech a posléze mohli podle stupně svého vývoje vstoupit již naprosto vyrovnaní do neviditelného světa - ještě za svého dočasného života. 

Po určité době naší výchovy překážky z hmotné úrovně ustávají, a i když se ozývají, nemají na náš postup při cvičení žádný vliv, protože je již snadno překonáváme a ovládáme a naše cvičení konáme nepřetržitě. Při tomto způsobu vývoje jsme si totiž navykli na boj s překážkami jakéhokoliv druhu, zatímco jsme se snažili dále pokračovat ve cvičení. Nyní po tomto znamenitém výcviku jsou nám tyto překážky již nepatrným zlomkem síly původních překážek, které nám už nemůžou při cvičení překážet. Naší vůli připadá v tomto případě dvojí úloha: jednak aby se soustředila a vykonávala nepřetržitě předepsaná cvičení a za druhé aby účinně překonávala všechny překážky, jež se při cvičení dostavují. V boji s překážkami jsme poznali tyto praktické doprovodné jevy, následky: Máme upřímnou snahu, abychom svá cvičení vykonávali co nejúčinněji a nejupřímněji a šli krok za krokem kupředu. Tato snaha se však mnohdy dostane na scestí, totiž když pospícháme, abychom byli co nejdříve u cíle. V tom případě necvičíme pro jediný a správný účel tohoto cvičení, tedy pro zdokonalení a zušlechtění svého ducha a duše, ale omylem přihlížíme jen k výsledkům svého cvičení. Takový postoj je nesprávný. Výsledky cvičení nejsou našim cílem, ty se dostavují automaticky podle vývoje našeho ducha a duše: jsou to milodary Prozřetelnosti, na které nemáme žádné právo, a proto jsou pro nás nedotknutelné. 

Proto cvičíme vytrvale a upřímně i s překážkami, jimiž sílíme bez ohledu na výsledky, na úspěchy či neúspěchy. Konečně, kdo jde pomalu, ale jistě, ten nejdále dojde.