Překroucená pravda

25.10.2021

Komu se nelíbí celá pravda, ten si z ní vybere to, co právě potřebuje, překroutí ji tak, že původní smysl pravdy je smazán. Vždy záleží  na tom, čeho chce překroucenou pravdou docílit. Překroucená pravda znamená vlastně překrucování celého našeho života, neboť náš život je naprostá pravda, kterou musíme sami v sobě respektovat a všude ji na patřičném místě vyznávat. Překroucenou pravdu potřebují zpravidla politici, aby z ní vytloukali kapitál pro své sobecké záměry. Například tvrdí, že někteří lidé vykořisťují bližní, ale vykořisťovatelé jsou ve skutečnosti i oni sami. Pravdu překrucují tak, že ne oni, ale všichni ti druzí jsou vykořisťovateli a že proti těmto lidem je třeba bojovat.

Příklady: Někdo vezme v domě na přístupném místě hodinky, které tam zapomněl jeho soused, s úmyslem si je ponechat. Postižený se se ztrátou svých hodinek po bezvýsledném pátrání smířil. Ale jednou za krátkou dobu nato si malý synek otce, jenž hodinky odcizil, hrál s těmito hodinkami před domem, a tu jejich majitel ihned poznal, že jsou to jeho ztracené hodinky. Ptal se synka, kde je vzal, a on odvětil, že tatínkovi dnes vypadly z kapsy a on že si je vzal, protože se mu líbí. Byl z toho soud. Zloděj se sice přiznal, že hodinky našel na přístupném místě v domě, že však nevěděl komu patří, a proto si je ponechal, až se o ně někdo přihlásí. Doslechl se sice, že jeho soused hledá jakési hodinky, ale nevěnoval tomu pozornost, protože se domníval, že hodinky tu nechal někdo z návštěvníků. Nyní, když bezpečně ví, že jsou to hodinky jeho souseda, vrací je. Zřejmě pravdu překroutil ve svůj prospěch, aby nebyl trestán.

S překroucenou pravdou se setkáváme na každém kroku všude tam, kde se lidé obávají čisté pravdy, aby jim neuškodila v jejich zaměstnání, v jejich společenském postavení, v jejich politické činnosti a v přesvědčení. Kdyby všichni lidé respektovali absolutní pravdu, nebylo by ji třeba překrucovat, ale protože se jí většinou bojí, nerespektují ji a uznávají ji jen potud, pokud jim prospívá. Jinak ji vždy překrucují, nebo zapřou, nebo ji obrátí v lež, nebo ji vynechají, zamlčí. 

Lidé, kteří nezkreslenou a nepřekroucenou pravdu nerespektují a neradi ji slyší, těm není třeba říkat naprostou pravdu, neboť oni si libují ve lži, v překroucenosti a z pravdy si sobecky vybírají jen to, co se jim líbí a co jim prospívá. Proto není žádnou chybou, jestliže vědomě používáme překroucené pravdy ve správných a odůvodněných případech. Víme, že vše stvořené je řízeno univerzálními zákony, tudíž je vše čisté a zákonité. To platí jak pro pozitivní (aktivní), tak pro negativní (pasivní) vlastnosti, a proto se ten, kdo toto vše vědomě prožívá, nikdy nedopouští chyby, pokud používá negativní (pasivní) vlastnosti a síly ke šlechetným, náležitě odůvodněným účelům. 

Někdo mi nevěří, že jsem takový, jaký jsem, pomlouvá mne. Ve všem mém jednání vidí jen sobecké prospěchářství, lež atd. Měl však možnost se o mně několikrát přesvědčit, co jsem zač, a přesto mi nevěří a podezřívá mne ze špatných věcí, skutků. Co mi zbývá, než mu splatit to , co si zasel? V takovém případě mu nikdy nebudu říkat pravdu, ale to, co si sám přeje, aby se v něm jeho zvrácená představa o mně ještě více utvrdila. Kdo chce kam, pomozme mu tam. 

Náchylnost k překrucování pravdy léčíme jasným uvědomováním se naprosté pravdy vždy, všude a ve všem: musíme si uvědomit, že absolutní pravda je základem našeho pravého života, kdežto překroucená pravda nám tvoří život plný klamů, lží, neskutečností, které si bereme s sebou do Věčnosti. To si každý uvědomělý člověk jistě dobře rozmyslí.