Přezrálost

25.01.2021

Dobré a zralé věci se mají sklízet ihned po jejich dozrání. Ponecháme-li zralou věc svému osudu, přezraje a potom buď není k ničemu, anebo je příliš zastaralá. Příklad: Někdo se v mládí, i když měl vlohy a příležitost, nenaučil natolik řemeslu, umění, vědám, kolik by nyní po dvaceti letech potřeboval. Pracuje sice ve svém oblíbeném oboru, ale nemá potřebné vzdělání, kvalifikaci, aby mohl získat mnohem vyšší funkci, nežli zastává nyní. Po dvaceti letech se pokouší o navázání studia, aby dohonil, co v mládí tak lehkomyslně zameškal a nedokončil. Avšak jeho chápavost, paměť, vlohy nejsou zdaleka na té výši jako kdysi a nyní po dvaceti letech jsou mnohem vyšší požadavky při studiu jeho oboru, nežli byly dříve za jeho studentských let. Proto na tyto věci již nestačí. Je již přezrálý a nemůže navázat ani kontakt v učení tam, kde kdysi přestal. 

Jiný příklad: Někdo je již dlouhá léta politikem. Protože však nešel s dobou a vývojem, stal se natolik konzervativním, nepokrokovým, takže dnes již jako politik nemůže existovat z důvodů své přezrálosti. Jeho názory jsou zastaralé, naprosto nepřijatelné pro dnešní rozvoj a pokrok. Hodí se jen do starého železa. Také v jiném směru: Kdo nepěstuje stále svého ducha tak, aby byl pořád na výši doby, pokroku, ve svěží formě, aby se cítil stále mlád a vůbec nestárl, ten podléhá rozkladu svých životních sil ve všech úrovních, takže se ve stáří sotva udrží na nohou a jeho duchovní úroveň také upadá. Stává se přestárlým. Kdyby si však svou zralost, k níž již došel, hleděl všemi prostředky udržet, a takové prostředky k tomu existují, jeho duch by si jistě udržel sílu a svěžest na astrální a hmotné úrovni až do odchodu do neviditelného světa. Probuzený duch je ve skutečnosti věčný, silný, vždy svěží, zdravý, silné vůle a spěje k dokonalosti. 

Všeobecně: Kdo nejde stále vpřed jako skutečně pokrokový člověk, ustrnul na jednom bodě svého vývoje, a nechce-li jít dále, jak to životní situace všeobecně vyžaduje, stává se přezrálým. Potom bere plody jen z toho, co si dosud vypěstoval, a až mu dojdou, je opravdu na mizině, protože je přezrálý a výše se nedostal. Přezrálé staré lidi dávají na odpočinek, protože jsou se svými jak fyzickými, tak duchovními, duševními silami na konci, v odumírání - a z toho důvodu již nemohou zastávat svou dosavadní práci. 

Vše co je přezrálé, je určeno k zániku. To je především naše hmotné a astrální tělo. Jedině duch je nesmrtelný. Také přezrálé názory, vědy, umění, zanikají, protože jsou relativní, osobní. Jen univerzální zákony, absolutní pravda, vesmír, Věčnost, v první řadě univerzální Prozřetelnost, která stvořila vše co existuje, jsou nesmrtelné. Poznáváme, že přezrálosti opravdu nemůžeme zabránit nikde tam, kde jde o hmotnou úroveň, respektive o astrální tělo v neviditelném světě.