Přílišná citlivost

25.09.2021

Motto: Přílišná citlivost ubírá zdravý rozum 

Kdo má v sobě příliš vyvinutý živel voda, ten zpravidla trpí přecitlivělostí. Je to čistá negativní (pasivní) vlastnost, která se nejvíce vyskytuje u žen, ale také u mužů. Projevuje se náhlým vzplanutím buď radosti, což je nejlepší projev citlivosti, nebo naopak žalostí nad ztrátou nám něčeho milého, drahého, jako je ztráta otce, matky, syna, dcery, manžela, manželky, milenky nebo někoho, koho máme velice rádi, nebo se projevuje jako vypjatá vzrušenost ve sledování napínavého děje, například ve filmu, při čtení zajímavého románu, při zajímavé napínavé přednášce, zejména pak v náboženské citlivosti při kázání, při bohoslužbách. Velmi účinně se projevuje také při krásné hudbě u lidí, kteří milují hudbu, při projevech lásky mateřské, dětské, manželské, dvou milenců a ovšem nejvíce vyniká v nadevše povznesené lásce k samotnému Stvořiteli a tím také k bližnímu a ke všemu stvořenému.

Přílišná citlivost je velice škodlivá, neboť pomocí jejího působení člověk vybočuje z rovnováhy tj. ze svého normálního stavu, a nedá se zvládnout ani vůlí a mocí rozumu, tedy duchovní stránkou. Takový člověk se stává její hříčkou a podléhá jí při každé sebemenší vhodné příležitosti, kterou si ona velmi často a pečlivě vybírá a v tom směru působí na svého živitele. Jejím působením trpí především nervy a srdce. Tyto orgány se přespříliš vyčerpávají a chřadnou, slábnou, odumírají. Povaha přecitlivělého člověka je abnormálně nervózní a projevuje se při každé sebemenší příležitosti nějakého nezdaru, nevole a vůbec při všem, co je takovému člověku nemilé a nelibé. Jeho hlas je vzrušený, často upadá do hněvivého vzezření, jež se mnohdy mění v hrubé a urážlivé jednání, v hádky a podobně. 

K odstranění přecitlivosti v sobě pěstujeme naprostý klid a velmi slušné a ohleduplné jednání se svými bližními a vůbec se vším stvořeným. Nejzdravější způsob, jak ovládat cit, je mít jej pod svou vůlí tj. pod svou kontrolou. To znamená, že jsme nad citem vždy pány situace při každé příležitosti. Vychýlení citu můžeme potírat také představou tvrdosti, ledovosti, lhostejnosti a ošklivosti podle toho, co citové zabarvení v nás vyjadřuje. Jiný velmi mocný a účinný způsob, jak ovládnout přemrštěný cit, je představa naprosté čistoty citu. Tím mu odebíráme moc, kterou na nás působí. Skoro všechny vlastnosti používají pocitové zabarvení pro své účely, a proto při jejich působení musíme přihlížet také k citové stránce objektu-subjektu, jímž na nás působí. Zde zase musíme přihlížet k pravému zdroji příčiny, který je jedině v nás samých, a nenechat se nést a mást vedlejšími okolnostmi tj. různými nastrčenými figurkami našeho podvědomí, jinými příležitostmi, zamaskováním pravé příčiny a podobně. Jen v nás samých hledejme ve všem příčinu jakéhokoliv citového zabarvení, působení, neboť jedině my sami si tvoříme příčinu pro každý projev citlivosti, citu. 

Vášnivý cit je již těžko ovladatelný. Proto v sobě nikdy nesmíme dopustit, abychom se nechali nevědomě, pasivně, tj. medijně unášet sebepříjemnějšími citovými zážitky. To je pak hrob naší samostatnosti. Náš zdravý rozum a pevná vůle zde musí vždy zvítězit na citem, kdykoliv a kdekoliv se objeví.