Přílišná starost o pozemské věci

20.04.2021

Někteří lidé bývají příliš starostliví o své hospodářství, o děti, o šaty, o obuv, o jídlo a vůbec o všechny hmotné věci, s nimiž přicházejí do styku. Tato jejich přílišná starost s nimi roste třeba až do smrti, jestliže se jí včas nezbaví. Ve dne v noci stále myslí na denní potřeby, co budou zítra jíst, co pozítří, co v neděli, jaký oblek si vezmou do práce, na vycházku, na doma, v neděli, ve svátek. V neděli a ve svátek je škoda promarněného času, lépe jít na pole a udělat tam nějakou důležitou práci. Na odpočinek je dost času v noci. Jak to jen bude s našimi dětmi - musí se ve škole učit, ale my je také potřebujme na pomoc v hospodářství. Takoví lidé ani nemohou v noci spát pro přílišnou starost, zejména o žních, kdy pracují dlouho do noci a jsou těmito starostmi, těžkou prací a krátkým neklidným spánkem velmi vyčerpaní, přímo strhaní. Tato jejich negativní (pasivní) vlastnost v nich denně sílí a roste, protože je dobře živena na úkor jejich zdraví a v padesáti letech jejich věku jsou se svými silami hotovi. Předčasně zestárli a odcházejí také předčasně z hmotného světa. Svou přílišnou starostí o pozemské věci, zvláště o majetek, a neustálou těžkou vytrvalou prací nahromadili třeba velký majetek, který pro sebe vůbec nevyužili, a ani se jej nedotkli proto, aby mohli dát dětem co největší věno, bohatství. To byl asi nejvyšší cíl jejich krátkého a otrockého života, který věnovali v prvé řadě negativní (pasivní) vlastnosti  přílišná starost starost o pozemské věci a vysilující nepřetržité práci. Kdyby pak viděli, jak jejich děti s těžce získaným majetkem naloží, zhrozili by se a majetek by pro ně jistě nestřádali. Děti takových rodičů bývají již mnohem méně starostlivé, nebo jsou lehkomyslné a bezstarostné, protože veškerou starost a odpovědnost ponechávají rodičům. Po jejich smrti zděděný majetek, který lehce získali, také lehkomyslně utrácejí, aniž by si jej vážili a uvědomovali si, jak těžce jej rodiče nastřádali. 

Jistě pamatujeme na moudré poučení Mistra Ježíše, který pravil: "Nestarejte se o zítřek (čím se budete odívat a co budete jíst), když dnes máte starostí nad hlavu". Tato symbolika nám připomíná, že se příliš staráme o tyto pozemské věci a na věci duchovní a duševní nemáme pro samé starosti o hmotné tělo ani čas, ani příležitosti. Proto je třeba tuto negativní (pasivní) vlastnost vyvážit také starostí o věci svého ducha, duše, tak, abychom se stejným dílem věnovali jak duchovnímu, duševnímu, tak i hmotnému vývoji celé své osobnosti. 

Někdo má tuto negativní (pasivní) vlastnost v sobě vyvinutou tak silně, že se příliš stará nejen o své vlastní hmotné záležitosti, ale má i dost času věnovat se také starostem a péči o věci hmotného rázu, po kterých mu nic není. Příklad: Majitel domu na vesnici si před svým domem krásně upravil chodník, vyztužil ho pískem a škvárou. Jeho soused se však o chodník před svým domkem vůbec nestará, jemu stačí hlinitá pěšinka. Tu se příliš starostlivý člověk rozhodl, že chodník u souseda sám upraví. Udělal to, ale jeho soused dorazil a vyčetl mu, že se stará o jeho věci, po kterých mu nic není. To je velmi dobrá lekce pro přemrštěně starostlivého člověka. 

Také některé státy mají přílišnou starost o své občany, a to výhradně o věci pozemské: jak pozorujeme, takováto přílišná starost vrcholí někdy v bídě a v otroctví celé řady lidí. Kdyby se takové státy staraly skutečně jen o pouhé blaho svých občanů a nestaraly se o věci, které jsou pro člověka příliš škodlivé, bylo by ve světě mnohem více blahobytu a spokojenosti. Z naznačených případů usuzujeme, že každá přílišná starost o věci pozemské škodí celkovému vývoji člověka a brzdí jeho pokrok. Takový člověk se totiž stává otrokem této vlastnosti a udupává jí své nitro tj. ducha a duši. Snažme se tedy tuto přílišnou starost o hmotné věci odbourat větší starostí o vývoj duchovních a duševních věcí.